Koffin Kats - Our Way & The Highway

Koffin Kats se vracejí s dalším vítězným albem. Our Way & The Highway přináší to, co jsme si zvykli očekávat od kapel tohoto ražení, ale rozhodně to není špatně, to v žádném případě. Jejich složení je stále velmi příjemným mechanizmem a čtrnáct nových skladeb vlévá do žil vše od spousty energie, skvělých beatů po jemné vokály či divoká kytarová sóla.  Svým milujícím fanouškům proto nadělují velmi obsáhlou dlouhohrající desku. Skvělá věc, co mimo jiné dělá tuhle kapelu kapelou, je jejich jedinečný zvuk a to i přesto, že se nejedná o původní vzorec. Tihle kluci nedělají něco, co jste ještě neslyšeli, ale dělají to po svém a ve více stylech, které jsou nepopiratelně zábavné. Pamatujte, že vy jako fanoušci budete jistě potěšeni touto kolekcí. Není ani sporu o tom, že si Koffin Kats najdou též i nové posluchače.

Všechno, co v poslední době má přídomek billy (stylu, ne supermarketu), je poněkud záhadným způsobem jakoby odsunuté do pozadí ze zorného pole nenasytného milovníka kvalitní muziky. Není tomu tak, alespoň ne doslova. Je pravdou, že zrovna tohle odvětví frčí zejména v Americe, ale i u nás máme to štěstí, že k nám tato hudba dorazí. Musíte si hold najít jiné cestičky a zamést ze stolu ty komerčně usazené zprávy o tom, co, kde, kdy a za kolik. Když tohle odsunete, kapely tipu Koffin Kats vás doslova udupou. Jako v každém hudebním stylu se nachází jen několik opravdu nej a Koffini jsou ti z mála vyvolených.

Jedna z věcí, které posluchače upoutají asi jako první, je zpěv Vica Victora. Jeho hlas se zabarvuje do vibrata, rozděleného mezi Vincenta Price a Elvise Presleyho, skvěle zvládá střídání poloh z laskavě milé, do hluboka drsné osobnosti. Trio vám přitom přednáší své levné a ponuré básně, podněcující váš čas k zamyšlení nad sebou samým. Rock and roll teče proudem a střídá jak punkrockové riffy, tak i kolující horror punk, a to celé je servírováno v psychobilly kabátku. Za celou dobu poslechu si osobně nevzpomínám, že by nastavené tempo desky uskočilo do rychlosti znásilněné želvy slimákem. Samotná tempa se lehce liší již zmíněnými styly, které ale nijak zvlášť nepůsobí oproti druhému dominantněji, ale pěkně se v jednom shodují jako celek. Hudba zde stimuluje své charizma a následně s odstupem času zjistíte, že máte Koffin Kats plnou hlavu a v celé své kráse.

Za devítiletou kariéru uběhlo hodně času, který se v dobrém projevil i na kapele. Jak kapela, tak skladby jsou vyzrálejší a dospělé. Neustále zlepšují svou techniku a sem tam se nebrání menším experimentům. Je to zběsilé a crazy. Takže, připravte si sluchátka nebo zesilte své reprocokoliv a vydejte se na uřícenou jízdu. Tohle se jen tak nezastaví a vy na tuhle zkušenost nezapomenete.

A pakliže vás deitroitští Koffin Kats zaujali, máte jedinečnou možnost si je užít i v tuzemských končinách. Bude tomu 27.2 v plzeňském Divadle Pod Lampou – ze kterého vám přineseme též report a dáli světlo, i fotografie. Dále pak 28.2 České Budějovice v Mighty Baru Velbloud a své mini turné zakončí v pražském Rock Café 3.3. Pokud máte tu možnost, rozhodně přijďte, neboť takovéto okamžiky se nedají zažít každý den a když tohle trio má pod nohama pódium, je to jako divá smečka hladových vlků…

Baby Don't Love You:

Locket Of Sin: