MAROON - Order

Už nějaký ten pátek mi tohle cd rotuje v přehrávači. Vždycky ho tam dám a po pár dnech zase vyndám, abych se k němu časem znovu vrátil. A musím říct, že pokaždé se mi líbí další a další song... Naposledy to byla píseň Schatten zpívaná v rodné němčině, jejíž text je výňatek z básně Friedricha Rückerta. Byl jsem trošku v rozpacích, když jsem desku Order slyšel poprvé. Tahle parta hrála metalcore v dobách, kdy slovo metal na plakátech (i když právě třeba s přívlastkem core) znamenalo s jistotou nízkou návštěvnost na pořádaném koncertu - alespoň u nás. Bylo to v dobách, kdy vládly kapely Korn, Limp Bizkit a jim podobní. Dnes, jakoby se Maroon chtěli vrátit ke kořenům metalu. Staví na klasických postupech, občas heavy nebo thrash metalových kytarách a sem tam si vystřihnou nějakou tu sekačku, aby se mosheři mohli v pitu vyblbnout. Bicí, ačkoli přesné a s přehledem zahrané, jsou na můj vkus celkem sterilní a bez pořádných "koulí". Mně tohle trošku vadí. Je mi jasné, že nelze omílat pořád to samé dokola, ale hledat novotu vykopáváním mrtvol, které už byly mladou generací zapomenuty... To si raději pustím Helloween a mám tuhle parádu se vším všudy. Něco podobného dělá dnes více kapel. Napadají mě třeba takoví Trivium. V žádném případě ale nehledejte podobnost mezi oběma kapelami! Abych ale nějak navázal na začátek. Nějakým zvláštním způsobem se Maroon, i přes veškerou "nemastnost / neslanost", daří mě přinutit si je poslechnout znovu a znovu. Snad je to nezaměnitelný Andreho vokál, který doznal od alba Antagonist obrovské změny - myšleno jenom v dobrém. Snad je to těmi texty, které z Maroon, oproti jiným, dělají kapelu, která si přívlastek core jistě zaslouží. Nechci se rozepisovat, o čem jsou, dělám to pokaždé. Jenom napovím, že Maroon jsou veganská kapela a nestydí se za to. A v neposlední řadě jsou to vzpomínky na koncerty, které jsou, narozdíl od téhle desky, nabité energií. Už několikrát se mi z Andreho kreací tajil dech. Kolikrát už tenhle člověk končil koncert s ovázanou nebo alespoň zalepenou nějakou částí svého těla. Jednou dokonce museli Maroon odříct koncert kvůli zranění, které si přivodil na předešlém koncertě. Nečekejte, že vás tahle deska něčím oslní. Rozhodně nedoporučuji náročným posluchačům, ale při živých vystoupeních jistě oceníte kvality, které vám během samotného poslechu zůstaly skryty.