Neruda - Neruda

V roce 2010 vznikl nový projekt Romana Holého a Matěje Rupperta s názvem Neruda. Neruda je prostě vše, co není Monkey Business nebo J.A.R., proto nečekejte v žádném případě taneční muziku. Pokud tedy znáte vlasatého hudebního genia za klávesami pouze ve stylu funku, budete překvapeni. Už jen obal alba, na kterém je vidět souložící potetovaný stařec s křídly, by vás měl varovat, že tohle bude silný šálek kávy. Autorem obalu je umělec David Nicholson, který pochází z Kanady.

První song "Když zhaslo slunce" vás jistě okamžitě položí na zem, pokud ještě vůbec netušíte o co jde. Překvapením je, že zpěvák Matěj Ruppert zpívá v češtině a že funky rytmy vyměnily ostré kytary a krásná basová linka. Ani nemluvím o kvalitě textů. Pod nimi jsou zapsáni - básník undergroundové povahy Fanda Pánek, Ota Klempíř, Martin Kadnár, Pavel Vrba, český raper Vladimír 518 nebo Ivan Wernisch. Všechny skladby mají švih, jistou dávku drsnosti, perverznosti a údernosti.

Například písnička "Vem šutr" má pěkný refrén:

"Vem šutr, a seber i ten budr,

vem šutr, a tref ten budr."

Určitě to spoustě lidem přijde nic neříkající, ale v jednoduchosti je prostě síla a má to něco do sebe. Hlavně když se zaměříme chvílemi jen na hudbu, tak je to slast pro uši. Když už je řeč o té perverznosti, tak určitě stojí za zmínku píseň "Duchovní" a "Máma Má Vo Mně Strach", která je z hlediska textu až k neuvěření. Nic podobného jsem od nich nečekal a pěkně dlouho mi trvalo, než jsem zavřel ústa a probral se. Texty o onanii nebo o ejakulaci nazvanou "vrcholením anděla" jsou docela slušná práce. Trochu změnou je píseň "Hledání", která má spíše charakter balady a je sice pomalejší, ale o to více se zarývá pod kůži. Nechybí ani vyznání lásky v písničce "Stella", která svým způsobem odkazuje i na pokrmový tuk, kterým si můžete vymazat pekáč. Album se poslouchá tak dobře, že najednou je tu závěrečný "Turista Čech". Ten taky pěkně zvolnil a na konec alba se bezvadně hodí. Dokážete si představit, že si poslechnete další vysmahnutou pecku plnou syrového rocku a najednou konec?

Za mě je třeba dodat, že mi chvíli trvalo, než jsem Nerudu strávil. Pokud ale máte rádi Romana Holého, tak určitě najdete něco, co vás na tomto albu zaujme nebo chytne. Doufám, že se brzo dočkám i živého vystoupení, které často poví nejvíc.

Zde malá ukázka jejich tvorby: