Los Campesinos! - Hello Sadness

Hudba britských Los Campesinos! se vždy rozkročila nad hranicí mezi upřímností a ironií. Je těžké uhrát takovou tvář a nezbláznit se, ale díky sarkastickému humoru písničkáře Garetha (Paisey) Campesinos!e a sebeironie, kterou byla vždy kapela schopná kolem sebe vytvořit, dokázali Los Campesions! udělat kariéru v psaní písní. Případný zánik skupiny by však jejich odkaz nikdy nezničil, dle Garetha přežije i smrt. Hudba je od předešlých tří desek mnohem silnější v základech a osobnější uvnitř.  Nesnaží se vám lít máslo na hlavu, jako to dělají spousty jiných před nimi. Na nic si nehrají, naopak zaslouží uznání za svou přirozenou a mnohem dospělejší výpověď, kterou chtěli posluchači sdělit (a také, že sdělují).

Pokud patříte k těm, kteří LC! sledují, nebo aspoň malinko znají, mohli byste namítat, že se toho moc nezměnilo. Ovšem opak je pravdou. Kapela se posunula znatelně kupředu, jen vám to neodhalí naráz, ale naopak se tahle změna dávkuje v rozumných částech. Především Garethův styl psaní je už daleko za okrajem původní tvorby a on tak nyní používá svůj um citlivěji, jako přirozený důsledek vývoje projevu. Ten lze nejlépe charakterizovat jako konečný úpadek bloggerského syndromu, nahrazený za stručné vyjadřovací zprávy twitterovského typu. Podobně zakouslé skupiny tvrdí, jací jsou v tomto ohledu Los Campesinos! dinosauři. Ale přeci když neměli tu potřebu a drželi se něčeho, v čem měli co říci, není to vůbec špatně. Teď si kapela prošla změnou a sděluje mnohem víc než očekávala a ostatní spíše závidí.

Album je snad posedlé tématy o zoufalství a představami o smrti, ale Gareth je schopný šibenice humorista. Až úchylné výjevy, které má, ukazují třeba ten na jatkách, kde jste ověšeni vnitřnostmi, uslyšíte smrtelné chroptění, či návod, jak dostat omrzliny od malování ptáků do sněhu. Celkově jsou písně skutečně vlivné - jednak proto, že objevují nejtemnější hlubiny romantických duší, ale také budují zvětšující se momenty, které vás srazí na kolena. Jsou to šumivé a dráždivé songy.

Hello Sadness není sice žádným průlomovým momentem, ale má co říci a to i o kapele, která se tímto zavazuje nést pochodeň úprav indie rocku. S touto platností a takto servírován má v tuto chvíli alespoň po sobě něco zanechat…

Hello Sadnes