Four Year Strong - In Some Way, Shape, or Form

Dá se říci, že letošní rok byl pro Four Year Strong přelomový. Kapela si musela podle svých slov projít velkou krizí, kdy spolu pánové prý skoro vůbec nemluvili. Vrcholem téhle krize byl vyhazov klávesáka Joshe, s kterým už zbytek kapely nadále nepočítal. FYS se také nechali slyšet, že nové album bude nabízet více přímočarého rocku, což hodně fanoušků nemohlo vydýchat a předem truchlili, že nové album bude stát za nic. Jenže pánové z Four Year Strong ukázali, že si zvolili správnou cestu. Novinka „In Some Ways, Shape, Or Form“ je totiž může směle katapultovat do punkrockového nebe, ve kterém budou vyprodávat stadiony například jako kolegové Rise Against.

Album otevírá ve velkém stylu našlapaná skladba „The Infected“, která hned na začátek ukáže, že to pánové s tím rockovým zvukem nechtějí přehánět a nezapomínají na své hardcore kořeny. Následující „The Security of the Familiar, the Tranquility of Repetition“ nabízí parádní kytarové riffy, chytlavý refrén, na který jen tak nezapomenete (a kterých je mimochodem album plné od začátku až dokonce!) a patří rozhodně mezi to nejlepší, co se na celém albu nachází. „Foofighterovská“ singlovka „Stuck In The Middle“ spolu s „Just Drive“ perfektně vystihují směr, kterým se kapela rozhodla vydat a jsou přesně tím typem songů, které by mohly kapelu vynést na přední příčky všelijakých hitparád. A nutno dodat, že by si to pánové zasloužili.

Na předchozí našláplé album „Enemy Of The World“ dává vzpomenout píseň s názvem „Fairweather Fan“, která byla složená pro věrné fanoušky a která pojednává také o těch, kteří o kapele pochybovali a stále pochybují. Další výborná věc, hlavně co se týče textové stránky (znalci kapely zde mimo jiné naleznou odkaz na debutové album „Rise Or Die Trying“). Celé album je co se textů týče na hodně vysoké úrovni, stejně tak jako výkony obou frontmanů Dana a Alana, kteří se výborně doplňují a ženou tak celou kapelu vpřed – výborným příkladem budiž píseň „Heaven Wasn’t Build To Hold Me“, která má ambice na to stát se podobnou hymnou, jakou byl na minulém albu track „Wasting Time“. Z desky je cítit, že se Four Year Strong posunuli o obrovský kus vpřed. Dokonce se zdá, že odstranění zvuku kláves byl logický krok, protože jsem během poslechu nenašel ani jeden moment, kdy by mi jejich zvuk chyběl. Skvělou tečkou je poslední skladba „Only The Meek Get Punched. The Bold Survive“, která připomene svým klavírním začátkem a epickým refrénem legendární Queen.

Z hrdinů stylu, kterému mnozí přezdívají easycore nebo popcore, se najednou stala vyspělá punkrocková kapela, která roste s každým dalším vydaným počinem. Novinka „In Some Ways, Shape, Or Form“ je až na průměrnou skladbu „Sweet Kerosene“ narvaná velkými hity, které jen tak neomrzí a i když do konce roku zbývá ještě hezkých pár dní, nebojím se tohle album označit za kandidáta na album roku.