Lock Up / Misery Index - split 7" - Thus the Beast Decapitated / Siberian

Zprvu jsem byl docela rád, že se mi dostal do tlap právě tenhle split sedmipalec Misery Index a Lock Up. Už nějakou dobu vídávám všude možně jméno Misery Index (I když je pravda, že se mi to často plete s Misery Signals nebo Misery Speaks.) a dost jsem toužil po tom poznat tuhle partu blíže. To se mi poštěstilo s tímhle sedmipalcem. Hned v úvodu musím ale říct, že s prvním poslechem moje touha a lačnost po týhle kapele rychle opadly... Ale pěkně popořadě.

Lock Up hrají podle svých slov Death / Thrash metal osmdesátých let mixlej s 16 panákama vodky s redbullem. Jedná se o projekt lidí, kteří působí nebo působili v kapelách Napalm Death, At The Gates, The Crown nebo Dimmu Borgir. Už z těchhle několika vět a jmen vám musí být jasné, o co že v případě Lock Up jde - nářez, nářez, nářez. Hrubší nátury jásají, méně odolní jedinci mají co dělat, aby vydrželi poslech do konce, a to i přes to, že strana Lock Up obsahuje jenom dva vály. Bohužel pro Lock Up, patřím do té druhé kategorie. Ultra brutal total grind / death metal s nudným vokálem přeze mě přeběhnul a nezanechal ani malý náznak něčeho, o čem bych mohl říct, že se mi líbí. Zkrátka, jedním uchem dovnítř, druhým uchem ven. No nic, jedu dál, snad to zachrání druhá strana s Misery Index...

Ani tady se zázrak nekoná a jak jsem nastínil v úvodu, veškerá naděje umírá. Opět brutalita bez melodie. Kurva, ten bubeník je taky sakra rychlej - pěknej sypač, ale to je asi tak všechno, co mě dokáže zaujmout. Stejně jako u Lock Up celkem nudnej vokál. Kytarový nápady, který se mi líbí, opravdu velice těžko hledám a snažim se si namluvit, že třeba zrovna tenhle riff není až tak špatnej - prostě, tonoucí se stébla chytá. Naštěstí je plocha sedmipalce omezená a je tu od MI jenom jeden vál.

Nechci nikoho odrazovat od poslechu týhle desky, kdo nemá problém s kapelama, který jsou napsaný výš, pro toho to bude asi pastva pro uši. Kvalita všech zúčastěných hudebníků je nezpochybnitelná, a to, co hrajou, hrajou asi dobře, ale to je pro mě asi tak všechno. Jinak je deska zabalená v moc pěkným obalu. Tahle kombinace barev (zlatá, bílá a černá) se mi zamlouvá - opravdu to působí moc hezky decentně. Nechybějí texty, což hodnotím taky velice kladně. Dost mě mrzí, že neumím anglicky a nedokážu si je přeložit. Těch pár frází, který jsem přelouskal doufám správně, nevypadá vůbec zle. Misery Index mají svůj song Siberian inspirovaný knihou Jeden den v životě Ivana Denisoviče od Alexandra Solženicina. Přeberte si to jak chcete...

PS: Na gramofonu si desku pusťte raději na tu vyšší rychlost.