Dum Dum Girls - Only in Dreams

Záplava indie nezná snad hranic. Jsme svědky nevšedního výdaje indie-čehokoliv, co nás dnes a denně obklopuje. Je toho už zkrátka moc, naštěstí se najdou i takové kapely, které neohlušují sály hordou efektů ze syntu a jedou si pohodu jazz. Dum Dum Girls jsou tím příkladem, kdy se nikam nespěchá a neomračují fanoušky ohromnými sóly na kytaru. Berte to tak, že Dum Dum Girls jsou odpočinkové téma. Je to hudba, u které si máte vydechnout. Musíte být vděčný prostě za to, že je to barevné, hýbe se to a je to na pokračování…

Ne, to bych zase této čtveřici z kalifornie až moc křivdil. Pro USA je pravda nezvyklé mít kapelu s dívkami asijského původu a to zejména pak proto, že se očekávají uječené hentai školačky - import from Japan. Tady je tomu naopak. Melancholicky, až odevzdaně a přitom pevně vedené zpěvy dávájí pocit lehkosti. Ale zpěv není zdaleka to, co vytváří tu nedělní chvilku poezie. Zvuk, který mají holky na svědomí, je tím hlavním faktorem. Skutečný návrat do devadesátých let, kdy rocková hudba opět ujížděla na experimentování. Respektive, tady to vzniká za pomoci postarších tipů kytar, na jakých se proslavil kupříkladu Jack White, nebo i Jimmy Page z Led Zeppelin.

Není to žádná velká divočina, její forma je skutečně čistě odpočinková. Hudební aranžmá je zajímavá směsice všemožných vlivů, ovšem ty současné na albu často zajíždí k vodám kapely Blondie. Směrům, kterými se deska Only in Dreams vydává, je sice požehnaně, ale přitom neztrácí svou stránku ucelenosti, což je úžasné. Žádný „zvrácení“ J-pop, ale poctivý retro rokec, který neurazí a rychle ubíhá. Strávíte tak něco přes půl hodiny s muzikou, která je mladá, svěží a přitom se u ní nezbavíte dojmu, jak důvěrně ji známe, byť ji slyšíme poprvé. Jo, hold „retro“ pořád vede.