blink-182 - Neighborhoods

Tak jsem se konečně dočkal. Po osmi letech tu mám v přehrávači nové album od jedné z nejdůležitějších kapel přelomu tisíciletí, která po své reinkarnaci v roce 2009 usilovně pracovala na novém materiálu, který 26. září spatřil světlo světa. Mark Hoppus, Tom DeLonge a Travis Barker jsou zpět. A návrat to je opravdu velkolepý.

Já sám jsem měl o tom, jak bude novinka "Neighborhoods" znít, velké obavy. Nejsem naivní, takže mi bylo jasné, že kluci asi nenahrají nástupce dnes již legendárního alba "Enema Of The State", které z nich udělalo před dvanácti lety modly většiny teenagerů po celém světě a stalo se vlajkovou deskou pop-punku. Spíš jsem se bál, aby si z toho DeLonge neudělal další album Angels And Airwaves. Naštěstí mohu s klidem říci, že se tak nestalo.

Moje obavy totiž však vzaly za své hned po několika vteřinách úvodní "Ghost On The Dancefloor". Hned mi bylo jasné, že tohle žádný vesmírný propadák nebude. Vkusná elektronika, parádní kytarový riff, bublající Markova basa a charakteristické bicí mistra Barkera, tohle vše mi stačilo na to, abych se vrátil o několik let zpět, kdy jsem tuhle bandu hltal den co den několik hodin v kuse. A když se k tomu přidal i Tomův vokál, já už byl doslova v sedmém nebi. Z těchto myšlenek mě ale hned vytrhla následující svižná "Natives", která dává vzpomenout právě na staré časy blink. A hlavně, konečně je tu pořádně slyšet Mark Hoppus. Říkejte si co chcete, ale kombinace vokálů Toma a Marka tu prostě chyběla a písně, ve kterých zpívají oba, mají hned jiný nádech a patří mezi ty nejlepší. Další v pořadí "Up All Night" již několik týdnů vyhrává v rádiích a musím uznat, že pánové vybrali první singl dobře. Tahle skladba totiž skvěle ukazuje směr, jakým se kapela nyní ubírá.

Dá se říct, že album volně navazuje na svého eponymního předchůdce z roku 2003, na kterém se kapela vymanila z jednoduchého pop-punku a představila svojí temnější, melancholičtější a komplikovanější tvář (což dokazuje už spolupráce s takovým esem jako je Robert Smith ze slavných The Cure..). V téhle tradici pokračuje kapela i letos, takže se spíše než na rychlé vypalovačky připravte na skladby středního tempa s vyspělými texty, které jsou mimochodem hodně povedené. Ale nebojte se, najde se tu i pár svižnějších skladeb, například již dříve zmiňovaná "Natives", nebo "Heart's All Gone", která je asi nejrychlejší skladbou na celém albu. Hlavně tyto skladby potěší oldschoolové fandy blinků.

Mezi nejlepší kousky určitě patří "Wishing Well" se skvělým refrénem a textem, nebo hned další "Kaleidoscope" ("It's the first time that I worried, of a bad dream, of a journey, on the highway, through the valley, it's a long road through the night.."). Samozřejmě, že se na albu najdou i slabší kousky (hlavně "Fighting The Gravity"), ale že by mělo "Neighborhood" nějakou vyloženě slabou část, to se říct nedá. Je až podivuhodné, že se kapele povedlo stvořit tak silné album vzhledem k tomu, že většina písní vznikala v několika studiích najednou a pánové společně napsali jen malou část.

Osobně si myslím, že to předlouhé čekání stálo za to. "Neighborhoods" určitě není nejlepším albem kapely, je to ale jedno z nejlepších alb, jaké zatím letos v rámci žánru vyšlo. A hlavně, tahle trojice skvělých muzikantů je konečně zpět.