The Rapture - How Deep Is Your Love

Vše začalo vskutku povedeně - skupinu opustil baskytarista Mattie Safer a s návratem textaře a frontmana Luka Jennera přišly i texty, ve kterých se zpovídá ze svých problémů v osobním životě. Především pak jde o odchod blízkého člena rodiny, kterému zasvětil několik písní na novém albu (Miss You či Never Die Again). Proto je v porovnání s předchozí deskou Pieces Of The People We Love (2006) možno už s prvním poslechem cítit rozdílné naladění. S převahou pomalejších a mollovějších melodií posluchač uvažuje, jsou-li vůbec předchozí alba, tak typická svou výstředností a neobyčejným „crazy“ stylem, od stejného interpreta.

Pokud byl tedy někdo zvyklý se v dobré náladě ladit na Rapture vlnu, mohlo by ho nové album zklamat, protože od těch předchozích je vskutku odlišné. Jestli ale hodláte s The Rapture stát bok po boku, místo prudkého startu očekávejte Sail Away, což je prakticky definice klidného a nenuceného „rozjezdu“ alba. Frontmanův jasný hlas už na začátku ladí zpěvem ve vysokých tónech do sentimentální nálady a celkově píseň působí jako obyčejné naříkání. V tuto chvíli posluchač začne uvažovat, co ho čeká v dalších skladbách. S novou nadějí, díky dobře znějícímu sólu baskytary uvádějící song Miss You, přichází pocit, že to na nás The Rapture jenom hráli, a opět nám hodlají naservírovat své potrhlé hudební výtvory.  Bohužel, následují vesměs průměrné melodie, které jen občas dovolí pravým Rapture dát o sobě vědět doprovodnými party. Zcela reálně tedy hrozí, že už během první poloviny deska ztratí vaši pozornost a doposloucháte ji jen tak pro formu.

Ale jestli vytrváte, určitě na sebe upozorní In The Grace Of Your Love, které onu pochmurnou melodii odpustíte, protože je prostě geniální, a předposlední  How Deep Is You Love zůstala fanouškům věrná natolik, že je dokáže roztančit, a z jejího (konečně!) nadějí nasáklého textu si snad můžeme vzít, že dobré časy šílených The Rapture ještě neskončily.