Tabula Rasa - Petelice

Pozitivní deviace, Kryštof. Tahle slova určitě něco říkají spoustě z vás. Krom toho, že Kryštof je název pro zátah policajtů na silnicích, je to i jméno kytaristy děčínský kapely Pozitivní deviace, kterej skončil na invalidním vozíku. Celý sever Čech se teď snaží pomoct a pořádají se různý benefiční koncerty pro Kryštofa. Podobnou cestou se vydaly i holky z kapely Tabula Rasa. Ty se rozhodly natočit demo, který se prodává za 50 kaček s tím, že každá z těch padesáti korun jde právě na Kryštofa.

A to je jeden důvod, proč by měl každej z nás mít tohle cd doma. Jeden, ale v žádným případě jedinej. Jak už jsem nastínil, Tabula Rasa jsou 4 holky a demo Petelice jsou 4 songy upřímnýho, pozitivně laděnýho a na branku táhnoucího punku, kterej zanechá stopy ve vašich srdcích. Čtyři songy, čtyři různá témata, obsažená v textech, kterým já, a mysli si o tom, co chceš, opravdu věřím.

Manipulace je o velké moci médií, který nám vštěpujou falešný hodnoty a podávají nepravdivý informace. Zatímco se možná právě usmíváš, já říkám: DOBŘE! Zapomeň na všechny ty rockový hvězdy, který měly a maj plnou hubu panku a dál než za svý kecy a dělání bordelu se nedostaly a nedostanou. Ten text vypadá na první pohled celkem jednoduše, ale jak hltám slovo od slova, nalézám význam každýho jednoho z nich. Všechno sedí, všechno má význam, nic není jen výplň frázování. Ale o textu tahle píseň a vůbec celé album jenom není. Parádní kytarový riffy, občas koketující s metalem (jenom lehce) nepostrádající jistou emotivnost. Basa je tam, kde má bejt a bicí prostě šlapou. Nehrajou žádný krkolomnosti, ale jedou si jistotu. Občas vytáhnou růžky. Vše ale v rámci podpory písničky. Tohle se mi na týhle desce líbí nejvíc, ta soudržnost. Žádnej nástroj nehraje na úkor druhýho. Skvělá skladba písně a nebojácnost občas vylítnout někam jinam. Chválim práci basy, která hraje to, co má a podporuje kytaru a občas se s ní i pěkně proplejtá.

Na tvý straně je o přátelství, o pomoci druhýmu člověku, o tom, že přítel je ten, na koho se můžeš spolehnout i v těžkých časech. Zní ti to jako klišé? Přečti si znova první odstavec a pochopíš!. Asi nejklidnější věc na celém CD.

Sníh je, opravte mě, jestli se pletu, o drogový závislosti. Parádní text, kterej v sobě má pár jinotajů. Ty opět přesně zapadaj a působí jako mozajka, který nechybí ani kostička. Parádní kytarová vyhrávka na začátek po chvíli hezky rozvinutá - jo jo, metálek, ten já rád. Občas slyším i vyhrávky Comeback Kid a jim podobnejch melodickejch kapel. Ty dávaj desce fakt šťávu a vy se po chvíli přistihnete, jak si je broukáte.

Zdroje bez emocí je název posledního válu. O čem je tahle písnička napovídá název sám. O touze člověka pořád slepě něčeho dosáhnout za každou cenu, zatímco se z něj stává prázdná schránka. Je to tofužel smutnej fakt a já i díky kapelám jako je Tabula Rasa odmítám tenhle model přijmout!

Nevím, jak se to holkám povedlo, ale všechny tyhle témata jsou podaný příjemnou, pozitivní formou, zapalující ve vás jistou jiskřičku naděje. Možná to dělá Edy vokál, kterej je nakřáplej a přitom čistej, navíc podtrženej a doplněnej zpěvem kytaristky Bětky. Ten se moc od Edy zpěvu neliší, je jen jemnější. Díky tomu zpěvový linky nenarušuje, ale naopak dotváří a vylepšuje. Na mě celá tahle krátká deska působí strašně příjemně. Když navíc vezmu fakt, že je nahraná ve zkušebně a přesto má skvěle namíchanej a vyváženej zvuk, kterej dodává demíčku navíc punc autenticity, směřuje palec jednoznačně k nebi. Možná se někteří z vás smějou, až se za pupky popadají, ale já nemám důvod holkám to, co dělají, nevěřit. A jestli i vy jste hardcoristi a punkeři nejen hubou, ale i činama, uděláte to, co je správný. Já dávám sto procent!