OZZY OSBOURNE - Ozzmosis

Je pro mě těžké napsat objektivní recenzi na toto album, které prakticky změnilo můj život, které mě seznámilo s člověkem, jež je pro mě ztělesněním rockové muziky a které je pro mě nedostižným klenotem, jež mám uchovaný v nejhlubších útrobách srdce. Ale dost nostalgie. Toto album, které jednoznačně vzniklo na vrcholu Ozzyho kariéry je poměrně přehlíženou položkou mistrovi diskografie a to jak fanoušky, tak Ozzym samotným. Toho podle jeho vlastních slov nejvíce štval producent, který mu práci neustále znepříjemňoval. Hned po vydání ovšem Ozzy prohlásil: „ ...je to první album, které jsem natočil za střízliva". Vkrádá se tedy otázka, zda to byl opravdu producent, co mu tak pilo krev :-). Jak je u Ozzyho zvykem, i u "Ozzmosis" se doprovodná kapela skládá z muzikantů velmi zvučných jmen. Struny elektrické kytary nerozezněl nikdo jiný než Ozzyho dvorní kytarista Zakk Wylde. Zajímavá změna se ale udála na postu basáka. Po několika letech Ozzy opět spojil své síly s Geezerem Butlerem (pokud by někdo snad nevěděl, účinkovali spolu v legendární kapele Black Sabbath a poté několikrát i na Ozzyho sólové dráze), není tedy záhadou proč je "Ozzmosis" jedním z nejtvrdších a hlavně nejtemnější Ozzyho počinů. Bicí tentokrát osedlal Deen Castronovo, který se podílel například na Geezerově sólovém projektu G//Z/R, doprovázel Steveho Vaie, Paula Rodgerse a další. Kláves se chopil ten nejpovolanější, Ozzyho starý známý Rick Wakeman. Kromě této řekněme "hlavní" kapely se ovšem na Ozzmosis podíleli i další známí muzikanti jako například Lemmy Kilmister či Steve Vai. Co se týče samotných skladeb, tak ač to bude znít jako ohraná fráze, budete mezi nimi jen těžko hledat slabší kousky. Přestože "Ozzmosis" patří k tvrdším zářezům do Madmanovi diskografie, což z něho dělají především takové kousky jako "Thunder Underground", "Tomorrow" nebo "My Jekyll Doesn't Hide, najdete na něm i dojemné balady See You On The Other Side, My Little Man" nebo lehce kýčovitou "Old L.A. Tonight". Všechny skladby na "Ozzmosis" jsou oproti předchozí tvorbě mnohem hutnější a propracovanější, a to jak po instrumentální tak po vokální lince. Co napsat závěrem? Přestože "Ozzmosis" zůstává spíše kdesi ve stínu alb jako "No More Tears" a na koncertech z něho jen těžko něco zaslechnete, podle mého názoru je tím nejlepším co Ozzy za svou sólovou kariéru vytvořil. Je to v každém ohledu dotažené album, které jako by se svou hutností a temnotou pokoušelo navázat na ranou tvorbu Black Sabbath. Nenechte se tedy odradit některými negativními názory a dejte tomuto klenotu šanci. Nebudete litovat!