Moon Safari - Lover's End

Moon Safari – to je pětice chlapíků ze Švédska, která svým posluchačům už nějakou tu dobu dělá radost svým „happy progem“. Jejich diskografie není nijak objemná, přesto v ní už teď nalezneme zásadní desky, které by si správný příznivec progresivní muziky neměl nechat ujít. Někdo může nabídnout, že jejich tvorba je až moc přeslazená, ale není to zrovna právě to, co tomuto žánru chybělo? Když se dílo dělá pořádně a máte vynikající muzikantské schopnosti, je z poloviny vyhráno. Záleží už pak jen na posluchačích, zda-li veselou, někdy až srdcervoucí formu progu přijmou či ne. Po prvotním úspěchu debutu A Doorway To Summer přišla kapela s dvoudiskovým opusem Blomljud, který dokonale potvrdil, že se tady děje něco velmi mimořádného.

Nová, v pořadí třetí deska Lover's End nakonec nepřináší (jaké překvapení) nic nového. Lze opět očekávat dokonale vypiplané vícehlasy, příjemné a někdy až sladkobolné melodie, a samozřejmě precizní aranže a špičkové instrumentální výkony. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že je nové album zatím nejslabším kouskem z jejich diskografie. Mohlo by to být asi tím, že to tentokrát pánové s tou sladkobolností trošku přehnali. Zejména píseň The world´s best dreamers by se mohla ujmout jako dokonalá vánoční písnička, která je i pro takovou sentimentální dobu jako jsou Vánoce pořád sladká jako cumel. Něktěří by mohli argumentovat tím, že i na Blomljud by se takové písně našly, jenže na Lover's End je to až moc slyšitelné. Už jen proto, že se na docela krátkou stopáž vešlo pouze osm písniček, z toho pouze jedna má 14 minut, což je v poměru s předchozími deskami Moon Safari docela slabota.

Deska má ale také mnoho skvělých momentů. Při A Kid Called Panic ihned naskočí husí kůže, stejně jako u písně Methuselah's Children z předchozího alba. Jde rozhodně o jednu z nejpropracovanějších písní, kde Moon Safari naplno předvedou svůj um zahrát prakticky všechno. U New York City Summergirl si znalci surf music určitě vzpomenou na slavné Beach Boys, naopak Heartland zaujme především fanoušky klasického progu.

Všechny písně mají velmi složitou strukturu a zejména způsob, jakým Moon Safari střídají akordy je až k neuvěření. Mohlo by se pro běžného rádiového posluchače zdát, že pro něj tedy tato deska nebude, ale opak je pravdou. Možná právě Lover's End může býti prvním krokem k objevování progresivní muziky. Neberou vás Yes? Zkuste začít někde jinde, třeba právě s Moon Safari a touto deskou.