!Úl.. - #2

Ukázky na bandzone dávaly tušit, že druhá deska !Úl.. bude stát za to. Já, teď s klidným svědomím mohu říci, že mé tušení se naplnilo. Při prvním poslechu nové desky od těchhle mrkvových rarachů jsem byl sice trošku v rozpacích, ale o to víc si každý tón tohoto skvostu užívám dnes.

Totiž, abych to vysvětlil, hned v úvodu mě zarazila hradba kláves a já si okamžitě vybavil Declaration od Bleeding Through a bál se, že právě klávesy všechno pohřbí. Na rozdíl od monotónních posledních desek Bleeding Through, ukryli !Úl.. pod vrstvu kláves nepřeberné množství všelijakých vyhrávek a kudrlinek, které vám začnou s každým dalším poslechem víc a víc vystupovat na povrch a celý obraz tak začne dostávat konkrétní obrysy. !Úl.. se totiž podařilo něco, co se daří málokomu. Dnešní muzika, hlavně ta progresivní, je totiž založena na více či méně zdařilém spojování všemožných stylů, což už se mi začíná docela zajídat. !Úl.. dokázali udělat opravdu pestrou nahrávku, a to v rámci pouze jednoho stylu.

Black metal, to je to slovo, u kterého všechno končí a také začíná. Nehledejte žádné výlety do jazzu, rocku, nebo já nevím čeho. !Úl.. hrají prostě hudbu! Nebojí se zvolnit a nebo naopak nasadit zběsilé tempo, nechat rozbzučet pilu jako hejno včel ani vyšlápnout „bůstr“ a zahrát vám na city vybrnkávačkou. Trefují do černého a nechávají vás se pořádně vykoupat ve vašich pocitech, ve vašem svědomí. Celou tuhle koláž dovršuje Zlobuchovo vokál, který dokáže zasáhnout ta nejcitlivější místa a stejně tak je schopen rozdrtit vám všechny kosti v těle. Už dlouho jsem neslyšel takovou naléhavost a temnotu zároveň. Lví podíl na tom mají parádní texty. Jejich plnou hloubku si uvědomíte, až si je budete přeříkávat společně se Zlobuchem. !Úl.. mají opravdu co říct a vy jim každé slovo musíte věřit. Svoboda, to je to, co skoro všechny skladby sjednocuje. Se svobodou je ale potřeba nakládat opatrně. Dosáhnout vnitřní svobody vyžaduje mít oči otevřené a nekonzumovat to, co nám společnost a hlavně ti, co by rádi tahali za nitky (a taky za ně čím dál tím lépe tahají) předhodí…

Nakonec se mi i ty klávesy líbí. Po několikerém poslechu i v nich objevuji veliký potenciál a spoustu nápadů Někdy je potřeba se oprostit od zažitých zvyků a nevyhledávat jen kytaru. Poslední zmínku si nechám pro bicí. Čekal jsem kulomety, sypačky, kopáky, ze kterých mi půjde hlava kolem… Ale Tomáš tento styl hry využívá relativně zřídka a světe div se, do hudby !Úl.. se to parádně hodí. Na místo kopáků od začátku do konce slyšíte různé hraní si s činely, přechody… kopáků je méně, zato jsou podpořené příjemně vrnící basou, nemám co vytknout, prostě paráda. Tohle je můj společník pro dlouhé zimní večery…

Málem bych zapomněl: OBAL JE SKVOST!!!