Sour Bitch - Live fast, die pretty

Sour Bitch je divoká punk-rocková čtveřice z Mělníka, jež se chlubí faktem, že jejich kapela neobsahuje ani jediný penis. Ano, skládá se ze samých příslušnic něžného pohlaví, ovšem slovo něžné tu jaksi výjimečně neplatí, protože dámy se nebojí do svých nástrojů pořádně říznout a tiché taky zrovna nejsou.

Vznik kapely se datuje někdy k lednu 2008, kdy ještě Sour Bitch nebyla stoprocentně tvořena jenom holkama, jelikož se v její sestavě vystřídali dva kluci. Od listopadu 2009 již ale hrají v současném složení a vesele koncertují – doteď už hrály na mnoha akcích a samozřejmě mají v plánu v tom pokračovat.

Nejdůležitější věc ale přišla začátkem roku 2010, kdy se konečně dostalo na nahrání vlastního dema o pěti songách, které dostalo název po jedné z jejich písní – Live fast, die pretty. Nahráno v únoru, pokřtěno v dubnu, je nyní k dispozici na kapelním profilu na bandzone.

A jaké tedy jejich EP vlastně je? Syrové, dravé, energické, prostě nářez. Nechci tu jen chválit, ale rozhodně musím říct, že děvčata odvedla sakra dobrou práci. Ač třeba kvalita zvuku není samozřejmě dokonalá a občas sem tam něco ujede, jedná se o silně poslouchatelnou muziku, které by každý, komu je alespoň trochu blízký tento žánr, měl dát šanci.

Dle mého názoru ale označení punk-rock není zcela přesné, protože ve zvuku cítím jasné tendence směřovat to celé spíš ke „garáži“, něco ve stylu Hives či dokonce The Subways, protože ostré nakřáplé kytary a drsný hlasový projev zpěvačky Raven prostě do „pouhého“ punk-rocku prostě nezapadají.

Už otvírací pecka Live fast, dive pretty vás solidně nakopne a udá tempo celému EP. Riffy jsou úderné, kytary skřípou a vržou a do toho zpívá Raven svým hrdelním vokálem. Je to přesně tak, jak sděluje název songu – žít naplno a umřít si mladý, krásný, protože co potom? Proč se šetřit a umřít jako děda nebo babička, když teď je ta chvíle dělat pořádnou muziku, bordel a kalit. Pak přijde na řadu Bullet for you s ostrým úvodním riffem a je možná o malinko pomalejší,ale to si ani neuvědomíte, protože se prostě jede dál v zavedeném duchu až k následující Here we go, která si tak jako pomalu graduje až k závěrečnému uřvanému refrénu. To ale ještě nebylo to nejlepší, protože čtvrtým songem placky je moje favoritka jménem Cherry bomb, která je od začátku do konce poměrně jednoduchá, ale o to údernější. Sled čtyř kordů a do toho jakýsi blíže nespecifikovaný, nejspíš feministický text o „zmrdovi, co nemá koule“, který přechází v jakousi mezihru a minisolíčko, aby nakonec vygradoval ve výborně zařvaném finále. Je to ten typ songu, který si pustíte, když ste naštvaný a potřebujete se trochu vybít, případně se vyřvat, vyblbnout. Jo, na živo to musí bejt fakt pecka! No a poslední song se jmenuje West side town. Celkem fajn začátek a chytlavej riff, kterej ale jakoby se nápadně podobal solíčku z Cherry bomb, což není na škodu, protože se sem hodí, ale proto West side town neboduje zase tolik jako většina songů před ním. Nemůžu mu ale upřít úderný refrén s parádním „backing screamem“, či jak bych to nazval a interlude s fajnovou basou a tak je tenhle song důstojným zakončením povedeného EPčka.

Sour Bitch je rozhodně něco, co tu u nás pořádně ještě nebylo, aneb čtveřice hezkých holek řeže do kytar, řve a dělá u toho prostě bordel. Hudebně má jejich demo rozhodně co nabídnout, ačkoliv kvalita zvuku není nejlepší a songy mají tendenci se sobě navzájem dost podobat, EP si určitě najde svoje fanoušky a Sour Bitch mají rozhodně na hudební scéně slušnou budoucnost.

P.S.: Všechno nejpo*ebanější, s*áči!