Dungen - Skit I Allt

Tvorba Dungen byla vždy takovým strojem času. Zatím žádná jejich deska neobsahovala prvek, který by připomněl, v jaké době právě žijeme. S každou další deskou se skoro může zdát, že se dostáváme do minulosti čím dál hlouběji. V případě nového alba Skit I Allt si připomeneme dobu raných psychedelických začátků Pink Floyd, Soft Machine a dalších mnoho známých i neznámých (jihoafričtí Freedom's Children) kapel. Při samotném poslechu desky se vám vybaví mnoho umělců z této doby a tohoto žánru, nicméně Dungen jsou sví a nesnaží se nikoho kopírovat. To proto, že do svých písní pronikají vlivy melodického folk-rocku, classic rocku a indie. Nemá tedy žádný smysl dále porovnávat, ačkoli to šíleně svádí.

Skit I Allt působí na rozdíl od předešlých desek melancholickým dojmem a je zatím nejvíce příštupné obyčejnému posluchači. Slušelo by se napsat, že je to ideální deska pro seznámení s tvorbou této kapely. Zatímco Ta Det Lungt z roku 2004 byla velká psychedelická smršť, toto nové album sází především na melodie a silné refrény. Na všech písních se opět podílel Gustav Ejstes – zpěvák a zároveň hráč na mnoho hudebních nástrojů. Když se zaposloucháme do tvorby Dungen, je až neuvěřitelné, že právě tento člověk kdysi produkoval hip-hopové nahrávky. Není však těžké uhádnout, který styl byl jeho srdci blíž.

Nahrávka začíná pozvolna ve valčíkovém rytmu, melancholickou Vara Snabb. V těchto pomalejších písních dokáží Dungen úžasně pracovat s atmosférou, která vás nenechá ani na okamžik vydechnout. Jakmile se pozorně zaposloucháte, snadno se necháte pohltit a jediné, co v tu chvíli budete chtít je to, aby deska ještě neskončila. Tento sen se po jedné z nejhezčích písní na tomto albu Marken Låg Stilla, rozplyne. Delší stopáž by tedy vůbec neuškodila. Ale to je jen takový povzdech, neboť nic není ztraceno. Dungen totiž připravují nový singl, který jim prý bude produkovat sám Jack White z White Stripes a The Racounters. A to je důvod, proč nebýt z krátké stopáže smutný a pustit si Skit I Allt ještě jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát … kolikrát chcete. Tahle deska si to totiž zaslouží, je to prostě fajn retro. A fajn výlet do časů minulých.

Ještě někdo váhá?