AVENGED SEVENFOLD - Avenged Sevenfold

Reklamy na komerční výrobky opravdu nemám v lásce. Ale co když je onen inzerovaný produkt, zde v hudební podobě, na hranici komerčního kýče, který má však velmi dobře promyšlené melodie? A co když jsou tyto melodie natolik chytlavé, že se z nich nakonec podaří vyprodukovat vynikající album? Pořád nevěříte? Možná změníte názor, až si vše sami poslechnete. Opět je mi ctí, vám představit mladšího sourozence „Nightmare“(2010), album „Avenged Sevenfold“ od stejnojmenné metalcorové kalifornské kapely.

Časy „Walking The Fallen“ už dávno minuly a nyní nastupuje na scénu zcela nový AVENGED SEVENFOLD, o čemž jste se mohli sami přesvědčit na předchozí desce nazvané „City Of Evil“(2005). Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma alby je, že zpěvák M.Shadows pověsil na hřebík svůj „screamo“ hlas a vyměnil jej za čisté vokální linky. Dalším rozdílem je také to, že tři čtvrtě alba netvoří skladby, které jsou vhodné maximálně tak k sběsilou hopsanici, ale lze se do jejich podstaty/duše vcítit. Tím je umožněn daleko větší požitek z poslechu (samozřejmě, někdy i prospěje nějaká ta divočinka:)). Když jsem si projížděla texty skladeb na albu, tak jsem u některých jen nechápavě kroutila hlavou, protože například u písně „Scream“  to vyznívá, jako by jí skládal nějaký pedofil – kdo ví, za jakého stavu jí dotyčný člen kapely psal. Netradičně vyznívá především song „A Little Piece Of Heaven“, kde jsou proplétány prvky vážné hudby s metalovými. Za podívání stojí i samotný videoklip k této písni, který se zdá být přímo z dílny Tima Burtona – kdo by dokázal propojit černý humor s dojemným příběhem lépe než on? Ale i takoví se najdou:-). Dlouho jsem žila v domnění, že v pořadí pátá skladba „The Gunslinger“, která mimochodem patří k mé nejoblíbenější, vyznívá textově především, jako nějaká trampská balada, o jakémsi vojákovi při návratu domů. Ovšem – název v češtině znějící „Gangster“ mi tak trochu vyvrací představu o poeticky znějící písni, ale po hudební stránce opravdu zní, jako podle mého prvního, výše uvedeného, dojmu. O sladký konec alba se postará poslední song „Dear God“, který je na můj vkus, už moc popový, ale je alespoň vidět, že se kapela nebojí experimentovat a ráda se pouští do nových věcí.

Některé skupiny natáčejí alba, která se žánrově neposouvají dopředu, ale umrznou na jakémsi mrtvém bodě. Naštěstí A7X do této "lajny" nepatří a proto si dovoluji tvrdit, že každé jejich album nové je ještě lepší, než to poslední. Je téměř nemožné, aby skupina vyprodukovala hned tři skvosty za sebou, ale jestli je něco, čím si získali AVENGED SEVENFOLD můj obdiv, tak je to fakt, že jsem se ani u jedné z těchto tří desek (počínaje „City Of Evil", „Avenged Sevenfold“ a končívaje „Nightmare“) nikdy nenudila. Opět tedy dávám této bandě potetovaných metalistů palec nahoru.