Sopor Aeternus & The Ensemble of Shadows - Es Reiten Die Toten So Schnell

|
Kategorie: 
Sopor Aeternus & The Ensemble of Shadows - Es Reiten Die Toten So Schnell

Považujete se za otevřené hudební posluchače? Takovou zkouškou ohněm pro vás může být album Es Reiten Die Toten So Schnell s podtitulem Vampyre Sucking at His Own Vein od projektu nazvaného Sopor Aeternus & The Ensemble Of Shadows. Už samotný latinsko-anglický název kapely, jehož překlad by mohl býti Věčný spánek & Sbor stínů nevyznívá nikterak optimisticky. Ústřední postavou celého dění je navíc androgynní Anna-Varney Cantodea (fyzicky se jedná o muže se spíše ženským vzhledem, ovšem prezentovaného jako bezpohlavní bytost), člověk údajně sužovaný mnohými psychickými i fyzickými nemocemi, jejichž vyústěním a psychoterapií je právě tvorba muziky pod štítem Sopor Aeternus & The Ensemble of Shadows (dále jen Sopor Aeternus). Po této stručné charakteristice už musí být každému jasné, že ani obsah alba, potažmo celé jejich tvorby nebude oplývat optimismem.

Anna Varney CantodeaAle nač chodit kolem horké kaše? Es Reiten Die Toten So Schnell je od začátku až do konce čistou depresí převedenou do hudební podoby a nutno říci do úžasně zajímavé a jedinečné hudební podoby. Nečekejte však žádné "emo", přestože by si tato hudba toto označení v doslovném pojetí zasloužila více než cokoliv jiného... ostatně nečekejte přílišné paralely s jakoukoliv současnou populární hudbou. Prameny tvorby Sopor Aeternus hledejte kdesi ve středověku, pravděpodobně v gotice. Instrumentální složka je tvořena skutečně převážně středověkými postupy, motivy a v neposlední řadě nástroji, v nichž převládají ty, které nejvíce navozují pohřební atmosféru, tzn. varhany, různé zvony apod. Pouze v několika populárněji znějících kouscích najdeme náznaky rockovější rytmiky. Nutno ale podotknout, že samotné instrumentální linky mají mnohdy takřka veselý nádech, což tvoří zlověstný protiklad proti celkové depresivní atmosféře díla. Vokální projev přechází od běžného (smutného) mužského zpěvu, přes jakýsi rytmizovaný pláč až k řevu ve vyšších polohách, což působí tak, že celek vyznívá velmi rozmanitě.

Album začíná krátkým pomalým intrem na které navazuje asi nejvýraznější a dáli se to tak říci nejhitovější pecka "Dead Souls", která pro začátek posluchače trochu zmate zmíněnou rockovější rytmikou. Text této písně, která by klidně mohla být hymnou všech "ztracených -mrtvých- duší" ale myslím mluví za vše (článek pokračuje pod videem):

Hidden behind merciful shadows, beyond the cruel daylight,
living to hunt and kill, we are the... damned children of the night.
Dragging our immune existence through thousands of centuries
and from dusk to dawn we suffer from our immortality.

Hosts contaminate our tombs and crosses burn our skin,
you can kill us a thousand times, but we're the ones,
who will always remain... in pain... in pain...


V podobném duchu se pak nese i zbytek alba, přičemž podobně rytmické písně se střídají s pomalejšími, depresivnějšími instrumentálními kompozicemi s občasnými zoufalými výkřiky Anny Varney. Rozhodně je celé album prošpikováno obrovským množstvím nápadů a neobvyklých postupů. Vytrhávat jednotlivé písně z kontextu velmi kompaktního alba není úplně šťastné, vyzdvihnul bych však alespoň ty, které mě zaujali nejvíce. Snad nejzoufaleji (v kladném smyslu slova) zní "Sopor fratrem mortis est" vyprávějící o milionech mrtvol, které brečí ve svých hrobech, ale nikdo je neslyší. Naopak snad nejveseji zní "Penance & pain" s opravdu skočným instrumentálním podkladem a vysoko položeným křikem hlavního protagonisty. Za zmínku určitě stojí poslední dojemná "Dark delight", kterou z velké části tvoří jen dlouhý, táhlý zoufalý křik s velmi chytlavým varhanovým/kláveskovým podkladem. Jak, jsem ale už psal, celkově album působí velmi kompaktně a písně vyrovnaně.

Temnota, deprese, hororová atmosféra. To jsou klíčová slova, jež by mohla toto album popsat. Sopor Aeternus tvoří v dnešní době naprosto unikátní hudbu. Přestože je to hudba prosycená emocemi (negativními), není to "emo", přestože hrajou gotickou hudbu s rockovou rytmikou, není to gothic rock, přesto zkuste dát albu Es Reiten Die Toten So Schnell šanci, čeká vás vskutku nevštědní zážitek.

Upozornění: není vhodné pro slabší povahy.


Hodnocení: 
100%
Žánr: 
darkwave
Rok vydání: 
2003
Hudebníci: 

Anna Varney Cantodea a hosté

Tracklist: 

01-Omen sinistrum
02-Dead souls
03-Stake of my soul
04-Beautiful thorn
05-Baptisma
06-The feast of blood
07-Sopor fratrem mortis est
08-The dreadful mirror
09-Reprise
10-Birth-fiendish figuration
11-Penance & pain
12-Holy water moonlight
13-Infant
14-Über den Fluss
15-Dark delight

Vydavatel: 
Apocalyptic Vision