Escape The Fate - Escape The Fate

Escape The Fate jsou poměrně mladou kapelou, fungují od roku 2004, za tu dobu si však prošli celkem bouřlivým vývojem.  Všechno to začalo po vydání debutu Dying Is Your Latest Fashion, který z tehdy neznámé kapely udělal post-hardcore senzaci. V roce 2007 odešel kytarista Omar Espinosa a zanedlouho poté byl donucen opustit kapelu sám frontman Ronnie Radke, který se nějakým způsobem zapletl do vraždy a dodnes je ve vězení. S kapelou to tehdy rozhodně nevypadalo dobře, ovšem zanedlouho se našla plnohodnotná náhrada za Ronnieho. Tou byl a stále také je Craig Mabbitt, který před Escape The Fate působil v poněkud tvrdčích metalcore kapelách Blessthefall a The Word Alive. A právě v těchto dnech vydává s ETF eponymní album, které navazuje na předešlé This War Is Ours z roku 2008, a na kterém kapela mimo změny na postu zpěváka trošku vybočila ze škatulky post hardcore. Kapela předem prohlašovala, že jejich nová deska bude „základ budoucího rocku“, byl jsem tedy zvědavý, jestli to tak opravdu bude, nebo jestli se jedná o pouhé řeči.

Po poslechnutí dvou songů zveřejněných dlouho před vydáním desky, konkrétně Massacre a Issues jsem však byl hodně zklamaný, zněly mi dost nudně. Když k tomu přídám ještě nijak výrazný klip k již zmíněnému prvnímu singlu Issues, upřímně jsem se začal bát, jak bude nakonec vypadat celá deska.

Po opakovaném poslechu celého alba jsem však změnil názor. Ona to za taková nuda nebyla! Choose Your Fate, tak se jmenuje klasické intro, které mě dostalo na první poslech a navnadilo mě na zbytek desky, po něm však přišly mě již známé „nudy“ (Massacre, Issues), kterým jsem však nakonec přišel na chuť. Bohužel, další část alba kvalitou jakoby upadá. Songy už tak neodsýpají jako na začátku a i když mají celkem zajímavé názvy (Zombie Dance), není to nic, co by vám zůstalo v hlavě ještě několik dní po přehrátí alba. Ale abych jen nehanil, ona nuda se bohudík netáhne až na konec. Hodně mě baví song Day Of Wreckoning, který začíná perfektním kytarovým riffem a ve kterém Craig už konečně trošku, ale opravdu jen trošku ukáže své umění řevu nebo chcete-li screamu. A to je také to, co mi na desce nejvíce chybí, vice řevu a rychlejších písní by určitě prospělo. Kdyby totiž zněla celá deska jako asi nejsvižnější Prepare Your Weapon a The Aftermath (The Guillotine Part 3), který již podle názvu nabídne třetí část jakéhosi cyklu The Guillotine, jehož předchozí „díly“ se objevily na minulých deskách, bylo by to prostě o něčem jiném. Málokdy se mi stane, že se mi na albu nejvíce líbí ta nejpomalejší píseň, ale jak už se říká, vyjímka potvrzuje pravidlo. Onou výjimkou je v tomto případě nádherná balada The World Around Me, která začíná pro Escape The Fate netypicky klavírem, k němuž se ke konci přídají ostatní nástroje. Jistě, je to klasické klišé rockových balad, ale tahle mě prostě dostala a ihned se zařadila mezi moje oblíbené.

Třetí album skupiny Escape The Fate rozhodně nebude bráno jako budoucí základ rocku,v tom jsem ani nedoufal, ale rozhodně stojí za poslech, už třeba jen kvůli zmíněné World Around Me. Eponymní album pokračuje přesně tam, kde skončil jeho předchůdce, nabízí příjemný rock/metal místy okořeněný o trochu řevu, pro příště bych však kapele doporučil o něco svižnější tempo a hlavně, více řevu Craigu!

Escape The Fate- Issues