WALK CHOC ICE - Keep Smiling

WALK CHOC ICE jsou dnes již neexistující a žel často neoprávněně opomíjenou českou kapelou. Jedná se sice o skupinu pouhých tří alb, ale za to během své kariéry vystoupili jako předkapela mnoha legendám, jako jsou FAITH NO MORE, RAGE AGAINST THE MACHINE, RED HOT CHILLI PEPPERS, DAVID BOWIE  a v roce 1997 dokonce samotným LED ZEPPELIN.

WALK CHOC ICE vznikli roku 1992 v Kostelci nad Orlicí a nyní si pojďme přiblížit jejich debut “Keep Smiling“.

Je velmi těžké (a zřejmě i zbytečné) řadit kapelu do nějaké konkrétní škatulky. Nejvíce by se ovšem hodilo označení crossover vystavěný na základech alternativního rocku. Samozřejmě se v hudbě nezapřou vlivy zahraničních velikánů, ale i tak kapela dokázala vtisknout muzice vlastní „ksicht“, možná i díky bravurnímu smíchání postupů svých vzorů. Na desce se mísí dravost a přímočarost RAGE AGAINST THE MACHINE s funkovou hravostí R.H.CH.P, do jisté míry i smysl pro kvalitní motivy (k tomuto aspektu se ovšem ještě později vrátím), a to vše spolu ladí s lehkostí jako u FAITH NO MORE. Tolik zhruba ve zkratce k odkazům, jenž je možno na “Keep Smiling“ najít. Jestliže bych měl jmenovat jeden fakt, který mě u nahrávky okamžitě zaujal, tak by to byla nespoutaná energie čišící prakticky v každém momentě desky. Pochvalu si dozajista také zaslouží za svůj pěvecký výkon Honza Křížek, jenž působí ve svých vokálech jako chameleón a tím trochu připomíná flexibilitu Mika Pattona z FAITH NO MORE (i když ostatní výrazové prostředky obou vokalistů se mi zdají spíše odlišné).

No zbývá si položit otázku, proč jsou WALK CHOC ICE pro mladou generaci z části již zapomenuti. Výše jsem zmínil určitou schopnost skládat  „kvalitní motivy“. Naneštěstí v tomto ohledu má album největší rezervy, jelikož skutečně chybí nějaká výrazná hitovka, která by se usadila v hlavách posluchačů třeba hned na první poslech. Je pravdou, že forma hudby je zvládnuta na výbornou, ale zkrátka chybí obsah, jenž by se zaryl hluboko pod kůži.


WALK CHOC ICE vytěžili z nástupu všemožné alternativní muziky maximum. To co dělali, zvládli bez problému, jen tam prostě chybí ten pověstný krok dopředu. I přesto ale lze najít v jejich hudbě zajímavé věci a hodiny poslechu “Keep Smiling“ rozhodně nepovažuji za ztracené.