METALLICA - Death Magnetic

V poslední době ohlašuje návrat ke kořenům, popřípadě reunion, kde kdo. Spousta fanoušků se k podobným oznámení svých oblíbenců staví předčasně skepticky. U METALLICY tomu nebylo jinak a po pravdě řečeno, já jsem taky neočekával "Death Magnetic" s kdovíjakým nadšením. Po několika posleších mně ale začínalo být jasné, jak hluboce jsem se mýlil.

Úvodní tepot srdce vás uvádí do světa thrashové jízdy, která se nezastaví. První hutný riff střídá další a "That Was Just Your Life" ukazuje, že METALLICA se opravdu vrací k tomu, co jí jde nejlépe. Hlavní motivy songů nejsou utopeny ve změti tónů, jak se to občas u podobných projektů stává. Nápady v jednotlivých písničkách vskutku nechybí a i když nejsou k objevení na první poslech, po několika přehráních desky vám utkví v hlavě a jen tak je nevypudíte. Ulrichovy bicí zní jako za starých časů a je jasné, že popelnicová garážovost ze St.Anger je ta tam. Sound se sice drží v mezích thrash metalové špinavosti, ale hudba neztratila nic ze své masivnosti a můžete si vychutnat každý riff, úder paličky nebo kytarové sólo do sytosti. Hetfield vrací do svého projevu trochu surovosti řevu, kterou ukazoval v období okolo "Master of Puppets", přitom ale vůbec nezapomíná, co se v hodinách zpěvu od té doby naučil. Hammet předvedl opět výborná a zběsilá kytarová sóla, která podává s cítěním jemu vlastním. Trujillo jako nový basák obstál na výbornou a jeho party jen podtrhují skvělý vzhled straronového kabátu, jež si METALLICA nasadila.

Pokud někdo ohlásí návrat ke kořenům, musí počítat s tím, že bude tvrdě sledován, zda-li nevykrádá sám sebe. U mne kapela v tomto ohledu vyšla celkem dobře. Nic naplat kritikům, kteří planě poukazují na přílišnou inspiraci obdobím okolo "...And Justice for All". Jistě stylový návrat zde byl, ale skladatelsky je album dostatečně originální a srovnávání např. "One" s "The Day That Never Comes" jeví se mi poněkud neštastné. Jediná skladba v tomhle ohledu slabší je pro mne "The Unforgiven III", jež skutečně na slávu svých předchůdců nenavázala. Změna producenta skupině určitě také prospěla. Rick Rubin pomohl najít hudebníkům ztracenou tvář a navrátit se k tomu, čím si svoje fanoušky získali.

S čím mám větší problém, je stopáž alba. Sedmi minutové kompozice se mi zdají přeci jen poněkud rozsáhlé a možná by prospělo přímočařejší podání skladeb. Lépe by poté také vynikly skladby jako "All Nightmare Long", které jsou skutečně plné zajímavých momentů a jejich délka odpovídá.

METALLICA vstala z mrtvých a vrhla se přímo tam, kde ji hodně lidí chtělo mít. Předvedla svůj starý dobrý thrash v moderní produkci. Skladby mají v rámci žánru dostatečně velký potenciál být nejlepší. Tak jako tak, "Death Magnetic" je skvělé album, které se řadí mezi špičku roku 2008.