PARKWAY DRIVE - Deep Blue

Tak tohle jsem opravdu nečekal. Když jsem se poprvé doslechl o tom, že Parkway drive natáčí novou desku, měl jsem trochu obavy, aby nedopadli jako Unearth s jejich posledním počinem „The March“. Ti si také, stejně jako Parkway Drive, předposledním albem nasadili laťku hodně vysoko a jak trefně poznamenal jeden můj kamarád, nová nahrávka pak jakoby neměla zuby.

Po tom, co ale PWD hodili na myspace ochutnávku v podobě klipovky s názvem „Sleepwalker“, začaly se ony obavy rozplývat. Zarputile jsem odmítal nabídky na stažení a vypálení cd před oficiálním vydáním a čekal, až budu mít onen „modrý zázrak“ doma a budu si moct vychutnat hudbu společně s listováním v bookletu. Dočkal jsme se!

Sakra, kam tihle blázni pořád na ty nápady chodí?! Pořád jsou to Parkway Drive a přitom nevykrádají sami sebe. Kolikrát si říkáte, teď přijde mosh, nebo sypačka. A pak vás rozseká něco úplně jiného. Jasně, občas si při poslechu pomyslíte: „Tohle je klasika, to jsem už někde slyšel“, ale upřímně, znáte nějakou kapelu, která by od první do poslední noty byla originál? Já tedy ne. A po všech těch kudrlinách a netradičních zásecích je přece dobré občas vydechnout a pokochat se bez přemýšlění nějakým klasickým vypalovačkovým riffem, aby vám pak zase zůstala viset brada nad tím, co tihle surfaři dokázali vymyslet.

Ne, tady se nebavíme o nějaké psycho bláznivině, o nějakých protirytmech, ani o nezvyklém počtu dob v taktu. Tady se jedná o totální jízdu, o energickou smršť, která vás rozpráší na kusy a přitom velmi silném citu pro melodii! Parkway Drive už dávno definovali styl, který se jmenuje Parkway Drive a variací na tohle léma, obzvlášť u nás, najdete mnoho. Parkway Drive jsou ale jenom jedni a určitě je ihned rozpoznáte!

S novinkou svoji pozici jenom utvrdili, zabalili do krásného hlubokomodrého hávu a podtrhli dokonalým zvukem, který vás naplní stejným pocitem, jako když navštívíte koncert. I když... to, co naposledy předvedli PWD v pražském Futuru se přeci jenom do žádné nahrávky nacpat nedá. Účast nic moc, ale jak si to ti kluci užili a tu uvolněnou a přitom energií nabitou atmosféru do nás do všech přenesli... Pro mě to byl jeden ze dvou koncertních vrcholů minulého roku. A letos v listopadu si je v Abatonu rozhodně ujít nenechám!