Povstaň! Tvůj hlas je potřeba! Připoj se ke generální stávce a vyjádři svůj názor, na kterém opravdu záleží!NMNL se může pyšnit exkluzivní recenzí, kterou oficiálně odkývalo přímo nahrávací studio SideOneDummy. Jsme tak jedni z mála, kteří dostali tu možnost. Děkujeme! Punk is not dead… (nic z toho nemáme!)
Je tomu již pěkná řádka let, co se kapela známá pro své levicové názory se zaměřením na protiválečný aktivismus, imperialismus, třídní boj, lidská práva a různé společensko-politické postoje projevila poprvé nahlas. Bylo tomu na albu Die for the Government z roku 1997. Seskupení Anti-Flag už od svého zrodu v roce 1988 čelilo smůle a to především ve svých řadách. Odehráli minimum koncertů a nakonec se nedokáží ani mezi sebou domluvit. Postupem času se v kapele vystřídá pět členů, ale podaří se dát dohromady partu lidí, jakou známe dnes. Anti-Flag jest stejně uznávaný pojem, jakými jsou třeba Green Day, jen nejsou tolik světově profláknutí (GD mají větší štěstí na PR). Každopádně tahle parta z Philadelphie patří již nějakou tu dobu na listiny amerických žebříčků punkrockových kapel.
The General Strike zaručuje tu správnou atmosféru punkáčských garáží. Syrovější a předně tvrdší sound jaký byl zvolen, je naprosto skvěle padnoucí. Může za to především přišitý prvek, říkající si hardcore. Na desce jsou tracky velmi příjemně rozvržené, někde je hardcore vlivu více a někde méně. Ve finále ale platí rovnice s řízností a tvrdostí po celý čas. Riffy a melodie jsou velmi chytlavé a vystupují ze základů punku, ovšem s moderním kabátem. Od začátku do konce jsem měl osobně pocit, že to je typicky punkrocková kapela z USA, kterou si představuji klasicky v černých košilích, vybíhající do ulic v converskách. Obsahově deska vypovídá opět o aktuálním dění ve světě. Zejména pak brojí proti firemní nespravedlnosti a vládní moci po celém světě (když uvážíte, jak moc se mluví o novém světovém řádu, je to velmi živé téma). Mládenci si neberou servítky a najevo vám řeknou, co si o tom všem myslí.
Jediné, co asi zamrzí, je délka alba, neboť to má ani ne půl hodiny. Vesměs mají skladby do tří minut, čili ta agrese společně s tempem neustává a není (zaplať pánbůh) imbecilně natahována. Na druhou stranu to mohou kompenzovat myšlenky, které čas nad deskou o něco protáhnou. Čili pokud máte cestu autem, či MHD za školou nebo prací, je deska The General Strike absolutně perfektní probuzením a cesta strávená v její společnosti urychlí cestu nebo čekání. Bezpochyby se dá vypotit i nějaké to kilo při pogování na koncertech…
The Neoliberal Anthem:
The Ranks of the Masses Rising:
01.Controlled Opposition
02.The Neoliberal Anthem
03.1915
04.This Is The New Sound
05.Bullshit Opportunist
06.The Ranks of The Masses Rising
07.Turn A Blind Eye
08.Broken Bones
09.I Don't Wanna
10.Nothing Recedes Like Progress
11.Resist
12.The Ghosts of Alexandria
Justin Sane: guitar, vocals
Chris #2: bass, vocals
Chris Head: guitar, vocals
Pat Thetic: drums
Del Moe - Die High Butterfly
You Me At Six - Sinners Never Sleep
Anathema - Weather Systems
Killing Joke - MMXII
The.Switch - Na Dosah Part III.| Několikrát do týdne | |
| 460 hlasů | |
| Párkrát do měsice | |
| 351 hlasů | |
| Zhruba jednou za měsíc | |
| 347 hlasů | |
| Několikrát do roka | |
| 333 hlasů | |
| Podle situace - finance, kapely, dostupnost koncertu | |
| 382 hlasů | |
| Minimálně | |
| 318 hlasů | |
| Koncerty mě nezajímají | |
| 362 hlasů | |