Samir Hauser (Vanessa): Drogy s náma něco udělaly, zbořily hranice a určitě byly k něčemu dobrý

Samir Hauser (Vanessa): Drogy s náma něco udělaly, zbořily hranice a určitě byly k něčemu dobrý

Samir Hauser se narodil v květnu roku 1970 české matce a arabskému otci. Kolem roku 1990 zakládá společně s Danielem Rodným dnes již legendární pražskou EBM kapelu Vanessa, se kterou slaví mnoho úspěchů - například ocenění klipu ke skladbě Prokopat se ven. V průběhu let a desek Vanessa obměňuje složení, nakonec se rozpadá úplně. V roce 2009 ohlašuje kapela comeback novou deskou Ave Agony produkovanou Alexandrem Hacke. Současné složení Vanessy je Samir Hauser, Daniel Rodný, Miroslav Papež, Jakub Horák a Jaroslav Stuchlý.

Z dalších projektů Samira Hausera vynikl především Bruno Ferrari nebo kabaretní spolek Zlatá kozačka.

Více o Vanesse najdte na oficiálních stránkách kapely nebo na Bandzone.cz

 

Vanessa

Z vyprávění lidí, kteří zažili Vanessu 90. let, se dá leccos dozvědět, ale jak bys tu dobu popsal lidem, co to nezažili, jako jsem třeba já?

Mně dost věcí splývá, spoustu věcí si nepamatuju a o spoustě věcí jsem zjistil, že nevím, jestli se opravdu staly nebo jestli jsme si je dovymysleli. Je fakt, že po revoluci jsme začali dost fetovat. Tehdy drogy byly in a nikdo se za to nestyděl. Všechny historky mi splynuly.

 

Jaký máš z té doby pocit?

Já myslim, že dobrej.

 

Dal by sis to znova?

No samozřejmě! Někdy to bylo docela zábavný. Po devadesátym roce se tady mohlo prakticky všechno, nikdo nevěděl, co se bude dít. Každej si myslel, že mu patří budoucnost – feťáci si mysleli, že tohle bude feťáckej stát, skinheadi si mysleli, že tohle bude skinheadskej stát, každej si myslel, že to jednou bude tak, jak on si představuje. My jsme vlastně nic jinýho nedělali, než že jsme jezdili sjetý autem po nocích, zastavovali v různejch bytech a klubech a zažívali tam různý srandovní historky. Bylo to takový… Taková road movie, pořád se jezdilo. Pořád se muselo někam dojet po ty drogy, pak se muselo někam jet pro nějaký lidi… Bylo to našlapaný. Taky si myslim, že nějaký lidi, jako jsem já nebo jako je Rodný, předčasně zestárli, hlavně fyzicky, protože jsme žili i v noci na úkor spánku… No ale bylo to fajn.

 

Když se ohlédneme za vaším posledním albem, Ave Agony, vydaným na podzim roku 2009, udělal bys něco líp?

Dneska jsem to zrovna poslouchal a docela se mi to líbí, asi bych tam nic neměnil, je to docela fajn. Akorát byla zmatená spolupráce, pracovali jsme s producentem v Německu a dlouho se čekalo, než on něco udělá, pak se mu to posílalo zpátky… Kvůli takovejm věcem ta deska trvala dýl, než měla.

 

 

V jednom rozhovoru, který probíhal na křtu, jste zmínili plány na vydání dalšího alba, jak jste daleko?

Máme tři písničky smíchaný, tam se jenom čistí zpěvy, a další čtyři jsou vymyšlený, ale nejsou nahraný. Nejtěžší je na tom to, že člověk už ví, co se bude dít a jak se to bude odvíjet… Málo co tě vyruší. Vím, že to budou tyhle kluby a musí se jet tam a tam, nikoho to nebaví. Ta práce ve studiu jo, ale opravdu nás nebavěj ty koncerty, to je peklo. Taky děláme klip, singl by se měl do měsíce dodělat. Kdy to půjde ven, to nevím, ale počítám nejpozději do konce léta a deska bude asi příští jaro. Všechno se dělá doma a pak se to jde někam mástrovat.

 

Máte už vybraného člověka na ty finální úpravy?

To poslední se mastrovalo u Escona Waldese.

 

Budete spolupracovat zase s Alexandrem Hacke?

To ne, už padly nějaký jména, ale o tom bych nerad mluvil. Určitě to ale bude někdo z venku.

 

Váš nejbližší koncert bude v rámci 808 Double Time Festu, který se koná 17. a 18. června v Meetfactory, připravujete nějaký zkrácený set nebo se na vás fanoušci můžou těšit v plné parádě?

Já se budu snažit, aby byl co nejkratší :-)

 

Kdo vymýšlí vaši koncertní show?

Všechno dělá David Jahn, image celýho koncertu. Je to člověk, se kterým jsem předtím dělal Bruno Ferrariho. Já se sám nechám překvapit, kolikrát ani nevím, co se tam bude dít. Máme tam trysky na krev, ale minule přinesli kravskou krev, zředili to vodou a blbě to stříkalo, takže teď chtěj stříkat tu krev nezředěnou, tak to možná bude zajímavější:-)

 

Jaký je v současné době cíl Vanessy jako celku?

No já mám jedinej cíl, já bych si chtěl koupit nějakej plážovej bar. Pořád vybírám a sbírám odvahu, tak snad to konečně vyjde. Jedinej můj cíl je odstěhovat se někam do tepla a mít tam bar. Co se týká kapely, je to klopýtání od desky k desce. Je to koníček a spíš než koníček tak proto, abych viděl starý lidi, který bych normálně neviděl, a je to takovej maják, kam se slezou jednou za čas. Normálně bych ani nevěděl, že existujou.

 

 

Je nějaký moment v životě Vanessy, na který jsi opravdu hrdý?

Ježiš! To ne… To bohužel… My jsme vždycky rádi, když to skončí. Že se sejdeme a jsme pohromadě. Možná v 90. letech jsme měli radost, že se nám povedly nějaký desky, ale to už je daleko. Každej si myslel, že bude hrozně bohatej a úspěšnej, ale vzhledem k tomu, že jsme všechny ty peníze vráželi do drog, tak nás to brzo přešlo.

 

Jak vznikl nápad natočit film Ave Agony?

S tím přišel David Jahn. Pořád něco točil v šatně a chtěl s tím něco udělat. Pak najednou X-Production řekli, že z toho chtěj udělat DVD, ale scházel na to materiál. Tak jsem si vzal na hlavu chlupatou čepici a vyprávěl jsem nějaký feťácký historky.

 

Řekni mi o každém z kapely, co dělá dotyčný nejraději.

Ježiši! Tak třeba Dan Rodný se vyžívá v liposukcích a bandážích žaludku. Já jsem ani nevěděl, že to dělaj plechem. To je nějaký železo, kterým stáhnou ten žaludek, takže jemu když se zaklepe na břicho, je to jako když klepeš na hrnec. Navíc tam je nějakej píst, kterej když se člověk přežere, tak to vypustí. Je to pod kůží, a kdyby k něčemu došlo, tak to jenom rozříznou, vyskočí a vypustí. Ale stejně mu to bylo hovno platný, on na to nějak vyzrál a umí tam to žrádlo nacpat stejně. A nejlepší bylo, když byl na tý liposukci. Zjistil si, kde mají nejlevnější a dělali mu to zaživa, lokální umrtvení, takže seděl a pozoroval, jak z něj uniká tuk nějakejma hadičkama. Pak musel spát v nějakejch plínách, protože ten tuk z něj v noci odkapával. A pak zase ztloustnul, ale jinak. Ne dopředu, ale do strany. Takže když jsem ho viděl asi měsíc potom, tak se nevešel do dveří. Ten má tyhle záliby – experimentování s panděrem.

Bubeník hraje na bubny, hrál s Majkovym stýčkem (Michael´s Uncle).

Papež si dal pauzu, řekl, že nebude vystupovat, dokud se neudělá deska, což se mu nedivim. Jinak má rodinu, chodí na procházku s dětma, pořád dělá elektronický projekty – jeden za druhým. A pořád píše články o závodníkách Formule 1.

Horák to má přes politiku, dělal poradce Langerovi, jeho strejda je Ruml, takže žije tady v tom. Má reklamku a jezdí do Tibetu. A kdo je tam ještě?

 

Už nikdo.

No, už nikdo. Prostě každej máme záliby lidí ve středním věku.

 

V současné Vanesse je poprvé Rodný společně s Papežem. Bál ses toho?

Já jsem se toho nebál, ale oni spolu měli zezačátku nějaký problémy. Dva kohouti na jednom smetišti. Vždycky jeden volal a stěžoval si na toho druhýho, samozřejmě přese mě. Spolu se samozřejmě nehádali, bavili se velmi přátelsky. Jediný, co to zachránilo, že oni se znaj už od 90. let, mají k sobě respekt a to to zachránilo. Kdyby toho nebylo, tak nevim.

 

Jaká je Horákova úloha ve Vanesse?

Horák když mu bylo šestnáct – on bydlí v Nerudovce – zkoušeli jsme u něj ve sklepě. My, Kurtizány… Byl to takovej hodnej kluk, co nám půjčoval zkušebnu. Potom jsme se viděli za deset let, v roce tuším 1999 s náma začal hrát na bubny. Koupil si dobrý elektrický bubny a cvičil, asi rok s náma byl.

No a takhle začal comeback: Horák zavolal, že vydělali s Langerem hrozně moc peněz a že neví, co s nima. Jestli je má dát na charitu nebo jestli nechceme udělat desku. Horák si nakoupil hrozně drahejch synťáků, sampler a začal doma na tom experimentovat. A co dělá na koncertě? On na ten sampler tak jako hvízdá a kvičí, dělá ruchy. Je to stmelovací článek kapely.

 

Ave Agony

 

Chceš něco k části o Vanesse dodat?

Možná něco z 90. let. My jsme tohle nechtěli dělat, chtěli jsme něco, co tady nebylo, a elektronika byla jediný, na co jsme přišli. Kdyby to byl heavy metal nebo reagee, dělali bysme to. Bohužel potom se toho lidi chytli. Já jsem se snažil od toho utéct, dělal jsem jiný, různě šílený projekty. Nikdy jsem nebyl introvert a potřeboval jsem mít kolem sebe lidi. Vždycky, když jsem se s někým kamarádil, tak jsem s ním zakládal kapelu. Zjistil jsem, že nemůžu s někým něco skládat, kdo nemá za sebou zkušenost s drogama. Něco to s náma udělalo, zbořilo to hranice a určitě to bylo k něčemu dobrý.

Ale některý lidi na to dojeli. Když se přecházelo z pervitinu na heroin, začalo kolem nás umírat podezřele hodně lidí, protože to nezvládali a mysleli si, že ten přechod bude hrozně jednoduchej. Kamarád mi umřel tak, že se večer předávkoval na večírku a do rána se s ním bavili, protože nepoznali, že je mrtvej. Byl to dobrej posluchač, neskákal jim do řeči…

 

Proč se přecházelo na herák?

Přicházel grunge… Vždycky nový hudební styly přicházej s novou drogou, nikdy to není obráceně. Teď to pravděpodobně bude zase opiát. Všichni se snažej vymyslet nějakej, kterej nebude tolik nebezpečnej, jako byl heroine.

 

Samir

Je něco, co bys nikdy nechtěl udělat? Něco za co by ses styděl?

Určitě spoustu věcí. Nechtěl bych jít pracovat do reklamní agentury, to bych se docela styděl. Taky mě pořád nutěj, abych měl děti. Moje matka a matka mojí holky, ale takovym vyděračskym způsobem. Moje matka se mě pokoušela uplácet, řekla, že mi dá za to dítě milion, tak to taky ne.

Myslím, že je důležitý, co člověk dělá a co ho baví. Nedělám věci, co mě nebavěj, dělám věci, co mi něco přinášej a asi bych nikdy neudělal něco, co nechci, to je nejdůležitější.

 

Co tě přitahuje k Olšanským hřbitovům?

Já jsem docela dlouho bydlel přímo vedle, takže jsem se tam chodil procházet a prohlížel jsem si fotky na hrobech, občas tam byly hezký holky vyfocený. Ale že bych měl sklony k nekrofilii, to ne. Spíš šlo o ten náhrobek. Občas jsem se přidal i do průvodu, když pohřbívali, ale většinou mě odhalili a odehnali, protože jsem byl nevhodně oblečen.

Asi je to tím, že je to na Vinohradech jediný místo, kde jsou stromy a klid.

 

Které tři věci na lidech nesnášíš?

Nemám rád nerozhodnost, povrchnost, spíš pokrytectví. Nemám rád, když někdo dělá něco jinýho, než říká a popírá sám sebe. A pak nemám rád závist. Strašně dlouho jsem ji neuměl odhalit, nevěděl jsem, co to je, když se lidi takhle chovaj, že to může bejt tak jednoduchá vlastnost a pak jsem zjistil, že ji lidi fakt maj. Je to nesmyslná vlastnost, nikdy nikomu není co závidět. Každej má něco, a když si někdo myslí, že má všechno, většinou mu toho spousta schází.

O tom je mimochodem naše nová věc, jmenuje se Král noci. Já jich pár znám, je to o lidech, který vydělali velký prachy, třeba na internetu, dřív to byli takový nerdové a najednou se jim všechno změnilo. Tahaj se s děvkama, ale předstíraj i sami před sebou, že to děvky nejsou, nedokážou si připustit, že kdyby neměli ty prachy, ty holky s nima nejsou. A když se to pak stane, jsou z toho úplně na sebevraždu. O tom je Král noci.

 

Které tři věci nesnášíš na sobě?

Lenost. Až moc velkou otevřenost, občas se mi to stává a většinou se mi to vymstí.

 

Čím se živíš?

Pracuju v televizi, píšu scénáře.

 

A co rád jíš?

Arabský věci, kebaby, kuskusy. Já nemůžu jíst od jinejch lidí. Ani od holek, se kterejma žiju, když jdu do hospody, tak se musím podívat, kdo tam vaří, a furt ho sleduju. Nejradši mám jídla, který jsou z továrny zabalený do igelitu, nejlíp do vákua. A nemůžu jíst od lidí, kterejm je víc než padesát.

 

 

Jaké máš rád filmy?

Mám rád filmy od Johna Waterse.

 

Ještě děláš kung-fu?

Ježiš, jak jsi na to přišla? Tu školu vlastní kamarád a slíbil, že mě dostane do formy. Nejhorší vždycky bylo tam dojet. Vždycky jsem měl sbalený věci a šoural jsem se ke dveřím, vymýšlel jsem výmluvu a nakonec jsem zavolal, že mi do toho něco vlezlo. Všichni jsme tam byli jednou. On měl na nás takovou strategii, když zjistil, že se moc nehejbeme. Dal nás všechny do postojů, ve kterým když stojíš třeba deset minut, tak už se začneš potit. A Rodnej tam stál a najednou se šel z toho postoje někam projít. Myslím, že to kamarád brzo pochopil.

Pak přišel na křest do Vltavský, viděl na stole ty hromady kokainu a ptal se, jak to zvládneme. Za chvíli přišel manager a přinesl nám každýmu dvě kyslíkový bomby, který jsme během koncertu dejchali. Ale když se toho nadejcháš hodně, je to nepříjemný, zatočí se ti hlava.

 

Máš nějaké další tvůrčí plány do budoucna?

Chtěl bych dodělat divadelní hru, jmenuje se to Astrální deník. Nacpu do toho hudbu Vanessy a Hirše. Je to o dvou chlápcích, který jedou v drogách, odehrává se to v 19. století a ukazujou, jak si představovali budoucnost. Pořád sjížděj laudánum, kapou si ten opiát do pití. Jeden se seznámí s nějakou ženskou a ta se dostane do komatu.  Oni začínají astrálně cestovat, aby ji vytáhli z toho komatu. Jeden pěstuje žížaly, je tím posedlej, jaký má žížalárium. Ty žížaly tam žijou jako jeptišky, ale můžou se i fyzicky dostávat do jinýho světa, několikrát tam toho hlavního hrdinu zachráněj. On má pořád smůlu. Když se dostane do astrálního světa, dostane jako průvodce bandu embryí, který jsou totálně zhýralý, neustále žerou a chlastaj. Když se poprvé dostane na jejich koráb, kterým cestujou po astrálním světě, začnou tam embrya dělat orgie a všichni se podřežou, takže tam zůstane sám.

Chtěl bych to udělat s projekcema, chtěl bych, aby tam hrál Karel Dobrý.

 

Rychlotest

Smrt?

Kafe!

 

Střed?

Země.

 

Jas?

Brokolice.

 

Světlo?

Tma.

 

Negr?

Tříkolka.

 

Znásilňovačka?

Kopí.

 

Hnůj?

Sele.

 

Bruno Ferrari?

Monarcha.

 

Tlak?

Šest.

 

Konec?

Začátek.

 

Otázky od fanoušků

Kurz Daniel: „No já bych se zeptal jakožto skalní už dlouhá léta...asi neni šance, že byste udělali pakl všech desek, co? Já ty kazety už nemám na čem poslouchat. Ale je mi jasný, že to nehrozí, páč mladý muziku nekupujou a starý už jsou zas moc starý, oujé.“

Aha. No, že má pravdu. Máš pravdu, nic takovýho se nestane.

 

Petr Adámek: Nemáte nějaké zprávy, jak The Prodigy chutnal váš koks?

Jo, máme, zakázali nám doživotně hrát na Rock for People. To bylo taky strašný… Přijeli jsme a přišel nějakej a chlap a říká: „Nemáte koks? Prodigy potřebujou koupit koks, tak pojďte za nima!“ Tak jsme šli, někam nás posadili, pak přiběhl chlap, vzal nám to a utekl. Přes nějakou ochranku, takže jsme se za nim ani nedostali. To bylo strašný.

 

Chceš něco vzkázat čtenářům?

Každej by měl podříznout jednoho teenagera.

 

Vanessa - Fízl na speedu (2010)