Recenze | Nightwish - Dark Passion Play

Když jsem před dvěma a půl lety poznala Nightwish, totálně jsem propadla jejich kouzlu a neposlouchala jsem nic jiného. Během asi dvou až tří měsíců jsem poznala celou skupinu a hlavně její tvorbu, jako bych je poslouchala celá léta. Moc jsem si je oblíbila a všeho, pod čím byli podepsáni, jsem si nesmírně vážila. Nightwishácká hudba mi připadala dokonalá. Může se tedy zdát, že si protiřečím, když jsem před těma dvěma lety prohlašovala, že všechny otazníky, které se od roku 2005 nad Nightwish vznášely, s vydáním „Dark Passion Play“ („Temná Vášnivá Hra“) zmizely jako pára nad hrncem. Otázkou ale je, co považuji za „otazníky“. S novou zpěvačkou přišel do skupiny nejen naprostý klid a vyrovnanost, jak s oblibou členové prohlašují, ale také úplně jiný styl. K ničemu jsou řeči a spekulace, která ze dvou zpěvaček je lepší, zda-li „operní pěvule“ Tarja Turunen nebo „rockera" Anette Olzon. Za těch pár let, co je Anette ve skupině si už každý svůj obrázek udělal a tak jako tak by nemělo cenu někoho přesvědčovat o své pravdě. Od toho tady přece recenze nejsou. Každý má právo na svůj názor. Myslím tedy, že srovnávání z hlediska hlasového projevu s předešlou tvorbou Nightwish by v případě této recenze bylo akorát na škodu, a tak zanecháme veškeré sympatie a antipatie k členům resp. členkám a bývalým členkám stranou. Zatím nejnovějšího plnohodnotného řadového alba se Nightwish jako vždy zhostili s noblesou. Leader, pianista, skladatel a textař Tuomas Holopainen byl obdařen opravdu velkým talentem a hlavní je, že se ho nebojí použít. A tak opět vsadil na tu samou kartu a tou je zakomponování orchestru do metalové hudby. Vyplatilo se. Velký londýnský symfonický orchestr je zárukou toho, že album bude na úrovni a to na vysoké. Skladby jsou vyšperkované a na symfonické „kudrlinky“ bohaté. Hned v první písni „The Poet And The Pendulum“ („Básník A Kyvadlo“) se ponoříme do hlubin „básníkovy duše“ a to doslova. Ohromující temné tóny, vysoký dětský zpěv, sbory, teatrální přednes vokalistů Anette Olzon a Marka Hietaly, výbušné kytary a úderné bicí – to vše v jedné bezmála patnácti minutové skladbě, která nás usadí do křesla a donutí ohromeně beze slova poslouchat až do konce. Následná „rozlučka“ s bývalou zpěvačkou Tarjou Turunen „Bye Bye Beautiful“ („Sbohem, Krásko“) odlehčí napjatou atmosféru a připraví nás na optimistickou „Amaranth“ („Laskavec“) - jednu z písní, která se dočkala svého videoklipu. Příběh inspirovaný finským obrazem „Poraněný Anděl“ dodává „Laskavci“ na kouzlu. Další písnička jakoby svým jménem naznačovala, že skupina nestíhá s dechem. „Cadence Of Her Last Breath“ čili „Spád Jejího Posledního Dechu“ je však plná energie stejně jako „Master Passion Greed“ („Pánova Vášnivá Nenasytnost“), jenž je pro Nightwish velmi neobvyklá - líbezný ženský hlas rázem střídá pravý heavy metalový zpěv Marka Hietaly a celá píseň je zřejmě „nejagresivnější“ z celé desky. Na uklidnění v pravou chvíli přichází tklivá balada „Eva“ – první singl, který kapela po přijetí Anette vypustila do světa. Hned po návštěvě duše malé nešťastné dívčiny zavítáme do nehostinné pouště jménem „Sahara“, jež je bezesporu co se aranží týče nejzajímavější písní „Temné Vášnivé Hry“. Exotiku ještě neopouštíme a v písni „Whoever Brings The Night“ („Kdo Přináší Noc“) se vydáváme na dobrodružnou plavbu lodí. Konec ale všech výprav po světě, vraťmě se raději v čase. To nám umožní odlehčující „For The Heart I Once Had“ („Srdci, Které Jsem Míval“) – Tuomasovo rozloučení s dětskou nevinností. U dojemné nálady zůstaneme i v „The Islander“ („Ostrovan“), u které se opět hlavního zpěvu zhostil Marco. Ze všech skladeb na albu je právě tato jednou z hlavních záchytných bodů. Dalo by se říct, že není ani trochu metalová, mnohem víc zavání severským folkem a to je na ní tak pěkné. Folk neopustíme ani v další skladbě s názvem „Last Of The Wilds“ („Poslední Z Divokých“), která je, jak řekl sám skladatel Tuomas, soubojem irské a finské folklórní hudby. Předposlední „7 Days To The Wolves“ („7 Dní K Vlkům“) nás pomalu ale výbušně připraví na konec, kterým je nádherná pomalá „Meadows Of Heaven“ („Nebeské Louky“) začínající částí evangelia. Pompézní ukončení se vší elegancí a na začátku zmiňovanou noblesou. Nightwish si k takovému počinu můžou jedině gratulovat! Oním otazníkem je, zda-li se po uplynulých třech bouřlivých letech Nightwish opět podaří nahrát takto povedenou desku... Necháme se překvapit.

Reakce na článek

Hodnocení

Info

Nightwish

Další recenze na NMNL:
[1997] Angels Fall First
[2011] Imaginaerum

Hodnocení kvality článku

Sdílet článek

Tagy

Nejnovější články v sekci

Del Moe - Die High Butterfly

Je libo pořádnou, neokoukanou, netradiční kytarovku? Zkuste Del Moe.

xjendix | včera 14:36 | zobrazeno: 86x

You Me At Six - Sinners Never Sleep

Poslechněte si nové album You Me At six

Otik | 27.04.2012 08:56 | zobrazeno: 150x

Anathema - Weather Systems

Nový počin britských náladotvůrců – nepodlezli liverpoolští tak vysoko nastavenou laťku?

Kurt_Teplice | 25.04.2012 01:12 | zobrazeno: 202x

Killing Joke - MMXII

Killing Joke přináší album plné krveprolití, chaosu, paranoie… a jen trochu naděje. Deska se z části nahrávala i v Praze…

Jeremy J. Johnson | 15.04.2012 20:21 | zobrazeno: 221x

The.Switch - Na Dosah Part III.

Poslední díl trilogie Na Dosah je tu!

radazatl | 13.04.2012 16:50 | zobrazeno: 468x

Nejnovější články na webu