přihlášení | registrace

Novinky Žurnál Recenze Reporty Rozhovory Koncerty Kapely Blogy Fórum Žebříčky Uživatelé Redakce Zpěvník

Recenze | STEEL PANTHER - Feel The Steel

Heavy metal 21. století

Nedávno jsme byli v redakci požádání o sestavení našich osobních žebříčků stran nejlepších desek roku 2009. Po nějaké tom zvažovaní, hodnocení a přemítání jsem do toho svého, mimo jiné, zařadil i kapelu STEEL PANTHER s jejich počinem „Feel The Steel.“ I když, kdybych byl jedenkrát nepročítal stránky jistého zahraničního metalového časopisu, zřejmě bych o STEEL PANTHER neměl ani ponětí, jelikož jejich deska, stejně jako kapela samotná, prošla našimi končinami bez většího povšimnutí, což je určitě škoda (důvody, proč se tomu tak stalo, zde raději hledat nebudu). STEEL PANTHER hrají totiž docela sympatický heavy metal, zčásti míchaný s glam metalem, který také často směřuje k parodii. Pojďme si ale kapelu trochu představit a poté přiblížit album samotné. STEEL PANTHER pochází z USA, konkrétně z Los Angeles. Kapela hraje od roku 2000 a „Feel The Steel“ je již druhým kouskem v diskografii kapely. Jak bylo výše zmíněno, z desky na vás při poslechu dýchne osobité pojetí heavy metalu, jež je řádně říznut okázalostí, přímým tahem na branku a taky trochou té pozlátky, jak se zkrátka u amerických kapel sluší a patří. Ostatně, skupina nezapře svůj původ z Los Angeles, odkud také pochází legendární MÖTLEY CRÜE, jimž se STEEL PANTHER svým projevem podobají. Album začíná vypalovačkou „Death To All But Metal,“ ve které kapela, s nadsázkou sobě vlastní, posílá komerční „hudbu“ tam, kde již dávo měla být. Jak ubíhá stopáž desky dál, připadáte si jako ve výkladní skříni heavy/glam metalu. Najdete zde totiž vše od ostrých, přímočarých songů („Death To All But Metal“), přes bezstarostné oddechovky ve středním tempu („Fat Girl“), až po nasládlé ploužáky („Community Property“). Řemeslně se "Steel This Album" podařilo také na výbornou, muzikanti s přehledem zvládají zkombinovat ostré, přímočaré riffy, rychlá sóla, vokální ječáky a to vše podbarvené hutnými bicími. Všechno je propracováno a zvládnuto mistrovsky, písničky jsou vybaveny silnými melodiemi, ale i tak deska má jeden podstatný nedostatek. Muzice chybí originalita a to zcela zásadním způsobem. Asi bych tento problém přešel, jelikož při poslechu hudby tohoto typu pravděpodobně nečekáte zcela nové a objevné postupy, ale přesto aspoň něco svého do té barvité koláže kapela přidat mohla. Musím ovšem dodat, že absence vlastního ksichtu je otázkou pouze hudební složky, jelikož texty rozhodně punc originality nepostrádají. STEEL PANTHER si s obrovským nadhledem berou na paškál veškeré „heavíčkovská“ kliše jako jsou sex, děvky, chlast atd. atd. Nic filosofického zde nehledejte, jde prostě jenom o to si udělat srandu ze všech těch true metalistů a jim podobným. S ironií, místy až sarkasmem kapela nešetří tedy jak na své vlastní řady, tak i ty ze světa „populární hudby.“ Při poslechu STEEL PANTHER nečekejte nic intelektuálního. Užít si tuto hudbu můžete pouze s dávkou nadhledu a já myslím, že toto album si užít lze a to víc než dost. Ať už se jedná o chytlavé motivy (i přes častý nedostatek vlastní invence) nebo texty, kde se občas skutečně zasmějete nad nadnesenou přímočarostí, absurditou a parodií. Protože právě o povedenou parodii tady z velké části jde.

Reakce na článek