the.switch: Trojka bude (snad) už letos!

Rozhovor s the.switch vznikal s nemalými porodními bolestmi. Přeci jenom festivalová sezóna je v plném proudu a současné letní vedra vybízí ke všemu, jenom ne k rozepisování sáhodlouhých odpovědí na moje všetečné dotazy. Přesto si kytarista Majkláč a frontman Sthepa našli čas a díky tomu se můžete dozvědět o změně koncertní sestavy, o připravovaném třetím EP z trilogie Na Dosah anebo taky o nejnovějším klipu k songu "Voda je zlá".

1)                  Úvodem bych se měl asi zeptat na věc už známou, přesto docela podstatnou. Nedávno jste do svých řad přijali Vanju z FDK jako dalšího kytaristu. Co bylo impulzem, který vás posunul k této změně sestavy a soundu?

Majkláč: Pokud mám být úplně upřímný, impulsem byla z větší části inspirace u úspěšných zahraničních kolegů. Díky přátelům z řad promotérů mám možnost většinu velkých koncertů sledovat z pódia. Je moc zajímavé vidět, jak největší kapely světa řeší technickou stránku koncertu, jak snímají zvuk, jak přehrávají často velmi zprodukované nahrávky na živo apod. Mnoho kapel, které mají základní sestavu o málo členech, si naživo obvykle pomáhají hrajícím hostem, který na pódiu v podstatě zastupuje možnosti nahrávacího studia. Tedy vrstvit kytarové plochy, nebo sem tam přidat elektronické podklady, zvukové efekty, atd. Vanja v tuto chvíli není dalším oficiálním členem skupiny the.switch. Je to ale hostující velmi šikovný muzikant a producent s mnoha zkušenostmi, který do naší party skvěle zapadl a hraní s námi na pódiu si hodně užívá. Nás zase strašně baví ten zvukový posun a možnost vytvořit mnohem barevnější zvukové plochy.

2)                  Nedílnou součástí hudby the.switch jsou kvalitní abstraktní texty. Kdo je píše a proč jsou vždycky tak depresivní?

Majkláč: Texty pro skupinu the.switch píše už od našich počátků náš dvorní textař Honza Jareš. Je to v podstatě jeho jediná literární tvorba. Pro nikoho jiného nikdy nepsal a my ho za ta léta už vnímáme jako dalšího člena skupiny, který prostě jen nechce být moc vidět.
To, že jsou ty texty výhradně depresívní je určitě subjektivní pocit. Třeba skladba "Kajuta" je veselá námořnická hymna „Piráty v kajutách líbáme, závrať přijde s ránem, procitneš, hlahol uhyne, rýmy reju do ráhen“. To zní přeci jako super mejdan, ne? Někdy nás samotné ale překvapí s jakými významy našich skladeb za námi přijdou naši fans. To je právě na abstraktních textech to krásné.

3)                  Měli jste v plánu vydat 3 EP ze série Na Dosah. Dva díly jste již vydali, na třetí stále čekáme, vyjde trojka ještě tento rok?

Sthepa: Třetí díl se trochu oddaluje, to přiznáváme a samotné nás to mrzí. S příchodem Vanji se ale řada věcí změnila. Bylo nutné se sehrát, naladit se na stejnou vlnu. Do toho přišlo léto a festivaly, nutnost nacvičit v nové sestavě staré věci tak, aby na koncertech fungovaly a v neposlední řadě také trochu lenost a málo času. Třeba já otevřeně přiznávám, že si případných volných víkendů hrozně užívám. Na druhou stranu – už se těším, až se zase pustíme do díla. A ptáš se, zda ještě letos? Majkláč s Vanjou už společně připravují nějaké předprodukce. Dvě skladby máme téměř hotové a dalších několik rozdělaných. Trojka, věříme, bude ještě letos.

4)                  V Česku jste již zavedeným pojmem, objíždíte všechny významné festivaly, předskakovali jste i takovým hvězdám jako jsou Korn. Čeho byste ještě chtěli v rámci České republiky dosáhnout?

Majkláč: Já pořád cítím, že je před námi velký prostor, kam se posunout. Ve chvíli, kdy vyčerpáš ty mety kolem sebe, začneš se soustředit na ty uvnitř kapely. My se teď hlavně snažíme posunout sami za sebe. Zlepšit zvuk, aranže v nových písních, pódiovou prezentaci apod. Pokud tohle lidi docení a pochválí, bude to pro nás další velmi důležitá dosažená meta.

5)                  Stojíš za projektem bandzone.cz, pokud se nepletu, projíždíš všechny ty kapely sám a vybíráš z nich ty, co půjdou na frontpage jako tip týdne, nebo to funguje na principu doporučení?

Majkláč: Už dávno to není tak, že já osobně bych poslouchal úplně každou zaregistrovanou kapelu na Bandzone. Mám kolem sebe tým velmi schopných a šikovných lidí, kteří to dělají za mě a já se věnuji záležitostem strategičtějšího charakteru. Ke mně se dostane už jen to, co opravdu něčím stojí za zvýšenou pozornost. Nemyslím tím pouze technickou kvalitu nahrávky. Stačí cokoliv, čím je ta kapela v těch desetitisících ostatních skupin výjimečná.

6)                  Určitě máš na české scéně přehled, které tři kapely bys vypíchnul jako příslib do budoucnosti?

Majkláč: No otázkou je, jak zkušené kapely teď mám vypíchnout a jaký příslib přesně myslíš. Obrovsky věřím z celého srdce partě Johny Said The Number. Něco tak čistého, nezkaženého a opravdového se na české scéně vidí jen výjimečně. Nejrozjetější a nejkontroverznější hudební kariéru věštím partě Hentai Corporation. Jestli má někdo heslo drogy, sex a rock n roll opravdu v krvi, jsou to právě oni. A z těch úplně nejmladších a nejméně známých mám teď v hledáčku např. Colorblinds.

7)                  Nedávno jste natočily klip k songu „Voda je zlá“, který se odehrává v pražském metru, jak se vám povedlo přesvědčit Dopravní podnik, aby vám něco takového dovolila? A (nezlobte se) proč je klip natočen tak amatérsky?

Majkláč: Klip jsme točili s Petrem Krávou Ledvinou, naším skoro dvorním tvůrcem klipů. Točil pro nás v minulosti už i "Akvárko" a "Peruť". Zadání bylo jednoduché – natočit s minimálním rozpočtem klip, který bude syrový až běda a který bude odpovídat náladě textu. Zároveň do něj zapojit fanoušky a dát jim tak najevo naše díky za to, že při nás stojí. To, že působí amatérsky, nám v době youtube virálních videí vůbec nevadí. Nechceme si hrát na kapelu, která má na videoklipy zjevně velké rozpočty, protože tomu tak samozřejmě vůbec není.

Sthepa: A co se týče Dopravního podniku – drobné problémy při samotné realizaci nastaly, ale zalíbili jsme se přivolané policejní hlídce, takže pak už natáčení probíhalo bez jakýchkoliv komplikací.

8)                  Neláká vás jako jednotlivce hostování na nahrávkách jiných českých kapel? Nějaké sólové projekty?

Sthepa: Za celou dobu trvání naší skupiny byl pouze jediný zrealizovaný pokus o to propojit se mimo kapelu s někým jiným – konkrétně Majkláč na omezenou dobu působil s projektem Ion At An. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to s ohledem na období 15 let vlastně docela divné, že?

9)                  Kapele je už úctyhodných 15 let, jak dlouho si myslíš, že je reálné to ještě táhnout? :)

Sthepa: Nedáváme si žádné lhůty a ani o nich nepřemýšlíme. Už jsem to jednou zmínil – budeme hrát do té doby, dokud nás to bude naplňovat. Jestli to bude dalších pět nebo dvacet let neumím posoudit. Ale mám ti takový pocit, že to minimálně k té dvacítce dokopeme.

10)               Děkuju moc za rozhovor.

My také děkujeme a přejeme vašemu webu hodně návštěvníků!