BASKET MOSH PARTY 3

Basket mosh party – z téhle akce se stává příjemná tradice. Letos jsme pořádali její 3. ročník. Z některých stran se ozývaly hlasy, že už nejde o Basket mosh, ale o Basket pogo. Pravda, line up opravdu nesliboval větrné mlýny a sekačky na trávu, ale nechtěli jsme, aby každý rok hrály pořád stejné kapely. Spusta kapel odřekla z časových důvodů nebo škatulat v sestavě, a tak volba dopadla, jak dopadla. To teď nemyslím jako výmluvu nebo že bych se snad za vystupující kapely styděl, naopak!  Vipýchaná fčela nemohla chybět, zbytek jsme vyměnili. Karta padla na borské punkery Neserm!itu a na chebské psychiky Le Bain de Maid.

Den D. 18:00, telefonát od LBdM: „ Jendo, nepřijedeme, bubeníkovi se rozbilo auto a my se  nemáme jak dostat.“ Fajn, pěkně nám to začíná. Volám Neserm!tu, jestli by nemohli přijet dřív, aby mohli hrát první. V sedm, kdy už se převlékáme na zápas s holkama… já to neřekl? Basket mosh party je o tom, že my, povětšinou sportovní analfabeti z hudebních skupin hrajeme basket proti tachovským basketbalistkám, a pak probíhá nad sportovní halou v Bistru u Morgiho koncert těch kapel, jichž členové se při basketu nezabili. Takže v sedm, kdy už se převlékáme na zápas mi píše Jůdžín z Neserm!tu: „Jendo, jsem doma a kluci pro mě ještě nepřijeli…“ Touhle esemeskou naštěstí všechny páteční trampoty skončily. Nevím, jak se to povedlo, ale v půl osmé jsou Neserm!tu převlečení (většinou) na palubovce v krásných modrých dresech. Trenér Hnát (alias spíkr) provádí úvodní ceremoniál a představuje nás všechny jako hvězdy NBA – začínám se potit a červenat. Je rozehráno. Proky vyhrává rozskok a my jedeme jako parní válec. Sázíme jeden koš za druhým, holky nám to oplácí.  Bohužel se jich sešlo jen šest, takže je nás 12 pěkně válcuje. Nutno dodat, že ne naším uměním, ale spíš váhovou převahou. Abych nás ale jen nehanil, někteří nedrží basketbalovou merunu v ruce poprvé, takže dopravit míč do koše není pro ně až takový problém. Na naší straně stojí také pan trenér a rozhodčí v jedné osobě, který nad našimi 4 takty, kroky (píská je až po uběhnutí 10 metrů, jinak bychom si ani nezahráli) a pleskanci přes ruce protihráček mhouří oči. Jediný větší prohřešek má Jůdžín, který při snaže atakovat Barču málem bourá konstrukci držící koš, a tak Barča střílí poprvé v historii Basketmoshe zaslouženě trestňáky, z nichž jeden proměňuje.

V poslední čtvrtině začínají holky krutě a nebezpečně stahovat náš náskok. Naštěstí Stanařova dvousérka zásahů koše, Jůdžínova střela z trojky, kterou by mu mohl Michael Jordan závidět, Dádův průlom smůly, kdy se po všech těch kudrlinách pro diváky konečně trefil, a můj závěrečný parakotoul zachraňuje naše skóre a my po loňské porážce o pár bodíků vyhráváme. V tomhle zápase ale nejde vůbec o to, aby někdo vyhrál, jde o tu zábavu a uvolněnost, kdy si holky po sezoně konečně odpočinou a my se vyblbneme jako malí kluci. Nevím jak ony, ale my jsme si to pořádně užili.

Po sprše – opravdu bodla – se vypravujeme nahoru k Morgimu, kde už zvučí Neserm!tu. I přes nějaké technické potíže, Viťu zlobila basa, je vidět, že se „Nesermiťáci“ baví a hru si užívají. Zvlášť Lopuch, s výrazem malého dítěte ve tváři,  mlátil do činelů, půjčených od Muslima z Vipýchanky, hlavně do číny, jako smyslů zbavený. Neserm!tu přidali dva nové vály, které celkem vybočují z jejich standardního repertoáru. Dokonce došlo i na mosh part – prý, když je to ten basketmosh, tak si dali záležet. Musím říct, že mě bavily z celého jejich setu nejvíc. Při covereu od HNF rozjeli číraři pogo, takže si každý přišel na své.

Pak nastoupila Vipýchanka. Vysypala z rukávu všechny svoje hitovky, cover od Rise Against a přidala jeden nový song. Po závěrečné Pokoř strach museli kluci ještě dvakrát přidat…

Lidí moc nebylo, ale i tak jsme si všichni večer opravdu užili. I přes počáteční potíže se nakonec akce vydařila a doufám, že se příští rok s holkama zase domluvíme a bude Basket mosh čtyřka. Chtěl bych na tomhle místě poděkovat všem, kdo se na basketu i moshi podíleli… Vy víte, kdo jste, nemá cenu vás tu vyjmenovávat. Nerad bych na někoho zapomněl. Tak zase za rok!