Pipes and Pints Prague party

Bohužel jsme neviděli Kungfu holky, ale kreuzbergská partička Church of Confidence v čele s charizmatickým Ulim začala večer bouřlivě. Zahráli skvělý set rock´n´rollu s pár fanoušky vepředu. Roztancovali, poděkovali, odpojili svoje kytary a šli na bar.

Pipes and Pints vylezli na pražský podium po nějaké té chvilce a za tu chvilku se fanouškovská základna, která s nimi včera vyřvávala "We are Pipes and Pints", rozrostla o pár stovek lidí. Až tak, že se před večerem objevily pochybnosti, jestli vůbec budou lístky. Byly. A za dvě stě padesát korun se těch asi šest set? lidí nechalo v půl jedenácté strhnout v dav. Podium v tu chvíli zmizelo pod vrstvou kouřových efektů a rozezněly se Vojtovy dudy, na které jádro fanoušků reagovalo řevem, pískáním a strháváním triček. Začal set známých písniček, a pak i těch, co uslyšíte na nové desce. A uprostřed tak druhé písničky to začalo být spíš hell než heaven, protože Rock Cafe se vařilo. Praskalo ve švech a tak trochu bouchaly teploměry.

Sycovy pokusy polývat minerálkou chvílemi pomohly. My pak spíš chtěli, aby se zaplo protipožární a tekla tam voda proudem, jak to bývá na festivalech. Vepředu prostě nebyl vzduch, vepředu bylo peklo. V jednu chvíli z davu vylítl kluk s tričkem Straight edge means mosh a rychle zas skočil zpátky.

Pipes se bez vzduchu asi taky nehrálo nejlíp. Ale Syco zas skákal do publika, věšel se za tyče u stropu, mlátil do země a děkoval fanouškům.  Pipes prostě hrají se stejným nasazením všude. Jak na Mighty dva roky zpátky, kde byly tři ráno, tři metry bahna a tři lidi, tak ve Vagonu rok a půl zpátky, kde bylo těch lidí už sto. A tak i v Rock Cafe včera, kde fanoušci vděčně vítali kluky zpátky z Anglie.

Tak welcome back a at' je víc takových.. Večerů, skupin a koncertů.