Kryštof, Chinaski, The Prostitutes, Wohnout, No N...

Tvorba našeho předního lidového umělce, porno-folkového knížete Záviše mě zaujala už dávno, takže jakmile jsem se dozvěděl, že se po delší době objeví opět v Plzni, dlouho jsem se nerozhodoval, zda tuto akci navštívit.

Trochu jsem měl strach, jak se celá akce vměstná do malinké hospody U Zacha a ukázalo se, že mé obavy byly naprosto podložené. Přišli jsme asi čtvrt hodiny před začátkem akce, což se mi zdálo jako dostatečný předstih vzhledem k tomu, že jsem předpokládal, že hrát se stejně začne tak o hodinu později. Omyl. Přišli jsem do vydýchané, přeplněné hospody a Záviš už trůnil na židli v rohu a ladil si kytaru, zvědavě okukován početným davem, který, zdálo se začne zaplňovat hospodu i vertikálně, protože se na celé ploše nenašla už ani nejmenší chodbička, což bohužel některé neodradilo od toho, aby se 5x za koncert protlačili pro pivo, což každého značně otravovalo. Chápu, že Záviš očividně do Plzně obvykle dorazí na popud pana Zacha, ovšem příště bych velmi uvítal větší prostor, protože stísněnost a naprosto nedýchatelný vzduch mi koncert značně znepříjemňovali, druhou půlku jsem dokonce doposlouchal raději venku u otevřeného okna.

Mistr nakonec začal cca o čtvrt hodiny déle, než bylo plánováno, protože si ještě musel dát cigáro a pivo a pak už vzal za bouřlivého přivítání do ruky kytaru. Záviš není jen autor vulgárních, vtipných textů, což všem dokázal ze začátku. Nejdříve zazněli dva novější  kousky se slušnějším, ovšem tradičně alespoň sarkastickým textem, přičemž jeden z nich, jehož ústředním motivem bylo „Přece proto nepůjdeme do práce“ (názvem si nejsem jistý), pokud mě paměť neklame zatím neobjevil na žádném albu. Přesto mi tento song, včetně jeho chytlavé melodie ihned utkvěl  v paměti, zřejmě i díky výbornému textu. Ano, Záviš je výborný textař. Mnozí ho odsuzují a nesnesou náměty jeho textů či jeho časté vulgarismy, ale jeho práce s jazykem, hovorovými výrazy i některými jeho novotvary je opravdu výtečná, stejně jako jeho obratné ovládání akustické kytary, škoda jen, že si příliš neláme hlavu s laděním :-).

Po novinkách zaznělo dalších pár mírnějších kousků v podobě dojemné „Marie“, „Kdyby mě někdo sháněl“ či „Doba je zlá“ ale netrvalo dlouho a všichni jsme se dočkali Závišovy tvorby v celé její kráse, což odstartovali „Veselí bratři“. Ještě před přestávkou jsme se pak dočkali i některých oblíbených hitů jako „Cvičitelky aerobiku“, geniálně nerýmující se „Čepice“, „Pan Přemysl“ a nechyběl ani nejstarší Závišův hit „Starý Kokot“, kterým se nám podle svých slov představil.

Pak mistr odložil kytaru, ovšem ze sálu zatím nikdo neodcházel, na řadu totiž přišla Závišova pověstná poezie a o tu nikdo rozhodně nechtěl přijít. To už se rozeřval smíchy opravdu každý přítomný, většina lidí kolem mě doslova slzela smíchy. Pokud náhodou neznáte Závišovi básně, tak zde pár přikládám pro představu:

Moucha
Moucha mi po žaludu lezla,
Po šourku slezla,
A do prdele vlezla,
Naprosto vzácný den,
Být pouhou mouchou ukojen

Krácení daní
Krácení daní?
Daň? Seru na ní!

Na druhou půlku, která následovala po zhruba půlhodinové pauze už byl dav značně veselejší a prakticky už zazněly jen samé obrovské hity, což se odrazilo na atmosféře. Nechyběly songy, „Už je to tak“, „Chcánky“, „V Prostějově v jednom domě“, „Dvě panenky“, „V továrně“, brutální „Špeditér“, „Nenázvuhodná prasečina“ a mnoho dalších. Když pak přišly na řadu „Cukrářská“ a „Pan Klamperna“,  dav už byl takřka hlasitější  nežli samotný Záviš a celé vystoupení korunovala Anděla („Neviděli jste tu prosím andělu?“), kdy dav řval notoricky známý popěvěk „Andělo… ty kurvo! Svině mokrá, držko přiskříplá“ tak silně, že div nevypadly okenní tabulky, stejně tak pak znělo i poslední „Já na vojnu nepůjdu“.

Akce skončila kolem jedenácté, což je vzhledem k tomu, že zde byl jediný vystupující úctyhodné. Záviš jednoznačně dokázal, proč se z něho pomalu ale jistě stává nejoblíbenější český písničkář a já osobně se už velmi těším na další jeho vystoupení. Jen doufám, že se odehraje v lepších a především větších prostorách.