České hrady : Rožmberk

Druhý prázdninový víkend patřil v malebném jihočeském městečku Rožmberk nad Vltavou bordelu a randálu první zastávky putovního festivalu Hrady CZ, přesněji části České hrady. Dnes už slušně zaběhnutý festival zláká každoročně desítky tisíc lidí k vychutnání si pořádnou dávku hudby v podhradích i přímo mezi středověkými hradbami.

Vodáci Rožmberk znají a každý správný člen KČT tam musí vykonat pouť alespoň jednou za život. A aby to neměli zástupci téhle hynoucí organizace tak lehký, udělali jim vlakové nádraží setsakramentsky daleko. Což se moc nevyplácí, když přijedete vlakem za tmy a vaše čelovka s xyz diodami stávkuje.

Další rozčarování bylo, že festivalovej kemp je pěkný dva kiláčky dáleko a ještě k tomu do kopce… Naštěstí to byl až na pozdější pokus udělat si ze stanu archu poslední fail. Ráno bylo takový vedro, že by se i sheriffovi z Death Valley protočily panenky směrem k nebi, hledajíc mrak, pod který by schoval svoje orosené čelo. To byl asi důvod skoro mrtvolný atmosféry. Nejvíc to schytali domácí Mother´s Angels, Wohnouti a Sunshine, na který většina obecenstva jenom tupě zírala, zatímco se ovívala fasovanýma podprdelníkama. Mother´s Angels nijak výrazně neurazili, ale ani nezahřáli. Zato Wohnout je pro mě aktuálně ve špičce českých kapel, neboť nová deska Našim klientům se klukům povedla a úspěšně zatloukli několik songů do hlav pravidelných návštěvníků jejich show. A jak jsem si ještě ráno vzpomněl na "Svaz českých bohémů"!

Podobně na tom měli být i SunZ, ale nechápu proč, až na pár slečen, slintajících po Kayovi, byli všichni jak Alenky ve svých tropických říších divů. Hlava se zapařovala asi i zvukaři, protože mu to tahání šavlí moc nešlo a občas nebyl slyšet žádnej zpěv, občas byly slyšet blbě kytary a basu jsem neslyšel skoro vůbec. Škoda, kluci se snažili.

Velkým překvapením pro mě byl Vladimír 518 společně s Terezou Černochovou. PSH jsem kdysi nenáviděl, teď mě baví, rád si je občas poslechnu. Vladimír zarapoval svoje věci i kousky jeho domácí stáje, ale Tereza mi tam chvilku připadala jak Alicia Keys u Jayzího nebo Martina Pártlová u Rudy Ostravaka. Naštěstí jenom chvilku. Jenom „Udělej bordel, když jsi na naší show“ mi neposlal… Po dlouhé době jsem viděl Support Lesbiens. Kdysi dávno, když měli Supporti raketovej start a vyprodávali bez problému haly jsem na nich byl snad jako na svým prvním koncertě. Tenkrát mě to ale bavilo, novej materiál už mě tak netankuje, a tak se mi noha rozklepala jenom při starších kouskách.

Nedá mi to, musím se pozastavit u Kryštofa. Notoricky známý pecky, do-hlavy-se-zavrtávající refrény a čím-dál-tím větší nic. Krajčo to s rýmy vždycky uměl, i teď se vkrádá do srdcí nejedné zasněné dívce. Ale jeho pokus udolat další část světa svým super-vágusáckým zjevem? Kdyby nežil tak, jak žije a nedělal to, co dělá, tak budiž. Ale poskakovat po pódiu s kytarou, házet dredama a skoro mít kousky chleba a včely ve vousech je trochu něco jinýho. Ale pokus dobrej, marketing je marketing.

Slastnou tečkou nakonec byli chlapci ze San Piego City. Želbohu, jejich vystoupení doprovázely provazy studený a ostrý vody, dělající stále větší a větší rybníky. Jihočechy ale žádnej rybník nevystraší, vždyť jich tam mají spousty! Na FiXu zkrátka zůstala jenom  malá skupinka statečných a voděodolných, kterým se Vypsaná fiXa odvděčila hlavně staršíma peckama. Mělo to krásnou atmosféru, Márdi vypadal dojatě.