White Lies - Big TV

Big TV je třetí album britské indie rockové kapely, White Lies. Album je volně založené na vyprávění: "pár, který opustí neidentifikovaný provinční evropský prostor pro mnohem větší, okouzlující město." Zní to jako nápad pro nízkorozpočtový indie film, ano album jistě má filmovou atmosféru ovšem neobsahuje jiskru – ta zde neexistuje. K dispozici jsou chytlavé, hlasité sbory, stejně jako děsící momenty, ale nic víc.

Když dítě začne plakat, někteří rodiče přijmou přístup - ignorovat dítě, bez ohledu na to, jak hlasité výkřiky to mohou být. Ostatní přiběhnou při prvním náznaku hluku, pomazlí jej, nakrmí a houpají, dokud se neuklidní. To je v některých ohledech myšlenka toho, jak by se lidé mohli přiblížit k desce Big TV. (Pro některé), jen proto, že kapela zpívá hlasitě a má extravagantní refrény, neznamená, že to stojí za něčí čas ve dni. Ostatní skočí na první zvuk vysoce postavené kytary a hlasitých chórů s vyhlídkou, že budou moci písně sami poslouchat ve své ložnici, a zároveň oplývat představami, že jste v blátivém poli obklopeni tisícem zpocených nadšenců, zpívající a skákající na stejné úrovni.

Bohužel, pokud se zaměříme na písně u Big TV, stávají se matoucí a nesmyslné. ''Be Your Man'' má chytlavý refrén, ale slova, která člověka donutí se poškrábat na hlavě z otázkou, co tím chtěl básník říci... Jsem si jistý, že někteří z vás mohou najít skutečný význam písně, ale většina pravděpodobně nebude ani text řešit, protože postupně doléhají chytlavé melodie a hlasitost nástrojů.

Další velkou - řekněme chybou je, že i když nalezneme skladby, které mají ve svém potenciálu být velkými, strhnou a znějí monumentálně, skladby zbylé následně nedosahují těchto výšek ani z poloviny. Album lze shrnout jako nahrávku dvou polovin. První obsahuje písně, které si lidé budou popěvovat jak jen to půjde, např. - ''Big TV'', ''First Time Callera'', ''There Goes Our Love Again'', ''Getting Even''. Druhá polovina je místem, kde obsahově pracují výrazné poklesy melodičnosti a stavby, celkové kvality a energie. Tok alba je také otřesený dvěma relativně zbytečnými přestávkami, které se jen velmi málo snaží na poli zlepšení zvuku či atmosféry.

Big TV je vhodným název pro album. Je velké a koncepčně má stejnou přítomnost. Motto "větší je lepší" světu dominuje v mnoha ohledech, od technologie po jídlo, ale někdy (a to i v případě White Lies) můžeme říci "méně, je někdy více". Nejlepší způsob, jak vyniknout. Zrovna tento případ můžeme slyšet na jedné z nejkrásnějších písní na desce "Change". Jemná skladba, bez zbytečného valchování kytar a tupých úderů bicí. Zpěv Harryho McVeigha zní naprosto bezchybně a celkově se jedná o opravdu výjimečnou skladbu na Big TV.

Pomalé je úvodním slovem alba a je to dobrý způsob, jak to popsat. Jako velká sinusovka se celá deska pohupuje nahoru-dolů a na těch částech, zejména ke konci, můžeme dosahovat už do stádia letargie. Lze je téměř pochopit a když přejdete poslech ke koncovým písním, tak nudí. Big TV je solidní album, a velmi zachovává zvuk White Lies. Pro stávající fanoušky to stojí za poslech a rozhodně neurazí, ale asi se to nestane moc velkým tahákem pro mnoho nových uší. Doufejme jen, že přijde li deska čtvrtá, mohla by vnést trochu větší šmrnc.

Big TV:

Getting Even: