Beady Eye - BE

Když se bratři Gallagherové jednou opět pohádali a časům Oasis nastal už definitivní konec (2009), nikoho nepřekvapilo, když v roce 2011 vyrukoval mladší Liam s novou kapelou a debutovým albem. Respektive novou tak úplně ne, neboť většina členů Oasis zůstala po boku právě Liama. Debut Different Gear, Still Speeding málo koho zklamal, byť hned napoprvé mohl někdo pociťovat nestálé okamžiky. Typicky Oasisovské album s přirozenými sklony Liamova uctívání rock/popu 60. let a zejména pro něj hlavní ikony Johna Lennona. Sice se to nevztahuje k příliš nové půdě pro odpaliště, ale zapříčiněný mix toho všeho, je tím důvodem, proč to funguje.

Tentokrát se kapela vědomě snažila "experimentovat" se zvukem a nejvíce tomu napomáhal producent Dave Sitek, který dával prostor pro větší různorodost. Ačkoliv Beady Eye uvedly mírné změny stylu, Sitek se bez kontaktu ale přitom hmatatelně postaral o hlavní proud obvyklé atmosféry 60. let – Beatlesque pop. Nebral bych to přímo jako výtku, ale spíše příjemný nádech písní, ve kterých Liam dělá to nejlepší zosobnění Lennona a nebojím se říct, že v téhle oblasti vůbec. Mezi to, si Dave Sitek jiskří své záblesky světla kolem přeslazených ale celkem chytlavých melodií, kterým se snaží vecpat charakter a stíny. Ve výsledku je to ale poměrně pravdivé vyjádření.

Melodie dostávají daleko větší hloubku, jako například singl "Flick Of The Finger" nebo tvrdší skladby, které mají krásu ve své jednoduchosti. Malinko pak dostávají písně zmatek v uspořádání, jelikož takzvaná jiskra, zde nemá tolik síly na to, aby zvedala veškeré melodie. I takové drobnosti asi nejvíce poskytují důkazy o "nových" Beady Eye. Povznášející a okázale efektní vzorec. Sitek se snaží ve změnách nového přístupu kapely přes živení vyšší produkce prohloubit celkovou myšlenku kapely. To má za následek např. řidčeji řízený cval perkusí nebo hnaní chorusového efektu prostorem, z čehož ve výsledku vzejde tučná remíza. Jestli jste dostatečně obeznámeni se vztahy mezi oběma bratry, pak věstě že jakýsi epochální moment jejich vztahu roznítí moment v podobě písně pojmenované "Do Not Me Brother". Nejvíce netrpělivě očekáváná skladba pro všechny fanoušky, kteří se v duchu modlí za reformaci Oasis, tak najdou dostatek indicií. Souboje palcových titulků mezi Liamem a Noelem neutuchají i když nutno dodat, že přeci jen více rýpe Liam.  Rozjezd písně je takovou výsměchovou linkou, ke které přidává Liam svůj typický úšklebek a pokračuje prosbou o mír. Najednou se ocitnete na hranici sentimentu, kterému moc nepřidá sem tam pronesená a hlavně neupřímná textová část. Dave Sitek k tomu vyrobil zvláštní a zdlouhavé outro, které nabízí záblesky snad zmodulovaného indického sitáru.

Co vlastně relativně uspokojující album ukazuje? Několik čísel simulovanosti před rozpadových Beatles, čímž se BE vlastně ukopává, ale zároveň posouvá svou laťku s hodnotami post-Oasisovkého projektu o něco dál. BE je pohodové a familiárně ošetřené, občas pokáleno Sitekovou produkcí. Přináší několik opravdu solidních skladeb počínaje i dvěma drzými singly. Liam se zdá na desce o něco klidnější, umírněnější a jeho momenty se stávají mnohdy klíčovou dynamikou. Opustil ten hlasový feeling Johna Lennona, který byl až moc nápadný na debutu a spíš jej prožívá vnitřně. Naopak ten duch Johna Lennona je ve skladbách samotných a bohužel i někdy až moc očividně kopírující. Different Gear, Still Speeding obsahovala třináct písní a BE jich má rovnou sedmnáct (Japonská verze). V obou případech platí, že písní je zbytečně moc. U debutu se to dá odůvodnit tím, že toho kapela nahonila víc proto, aby bylo co hrát na koncertech, ale u BE, je to skutečně zbytečné a polovina by bohatě stačila. Navíc je poznat, že rozdíl mezi Deluxe a Standart edicí je znatelný ve kvalitě písní a Deluxe tak v tomhle nutí si připlatit. Ovšem pak tedy platí, že jak u té japonské tak i té Deluxe by stačilo redukovat tracklist na polovinu.

Závěrem si dovolím říct, že když Noel vydal v roce 2011 svou desku Noel Gallagher's High Flying Birds, byla to jako výborná odpověď na debut kapely mladšího bratra. Dle mého ani teď Beady Eye nepřekonají Noelův počin, byť jsem si jist, že se o to Liam pokoušel. Jestli se tihle dva někdy usmíří těžko říct a vlastně proč to taky chtít. Každý si dělá to své a posvém. Určitě nebudu jediný, kdo se bude těšit na další tvorbu jak Noela Gallaghera tak Beady Eye, byť přiznávám, že se nezaujatě budu více těšit na Noela.

A definitivní tečku bych za touto recenzí udělal citací jednoho fanouška Oasis, kterou jsem nedávno objevil na YouTube pod videem Beady Eye.

"Liam is the body of Oasis....... Noel is? The soul."

Flick of the Finger:

Evil Eye (Japanese version):