Destinity - Resolve In Crimson

Tak si tak po dlouhý době projíždím stránky Lifeforce records… Stránky labelu, na kterým v minulosti vycházela většina mých oblíbených kapel. Dneska už to není tak docela pravda. Jak poznamenal kámoš Benny, kapely, který tam v poslední době vycházejí, už nejsou „so fett“. Ale zpátky k povídce… najednou prubnu teaser k novýmu albu Destinity a v tu ránu mi padá brada. Co to jako je? Jakto, že jsem o týhle bandě frantíků ještě neslyšel? Melodikou prošpikovanej death metal, kterej fakt sype a hlavně, vole, hlavně  jsou tam fčelíny!!!

Oproti minulejm nahrávkám, jak jsem pozdejš zjistil, je Resolve In Crimson plná melodiky. Na starších deskách jste mohli obdivovat tak akorát kulomety a sypanice bubeníka – zbytek celkem nic pro mě. Omlouvám se všem znalcům, kteý maj starší placky Destinity najetý, fakt jejich diskografii neznám a po poslechu pár songů, jsem se na zbytek vybod. Vím, tohle není správnej přístup recenzenta, ale to mám v paži. Třeba na to jednou taky dojde, ale teď zpátky k nový fošně.

Jak jsem řekl, Destinity hrajou na nový desce melodikou prošpikovanej death metal, kterej valí neskutečně dopředu (Nečekejte ale žádnou hardcorovou energii, jak jste asi u mě zvyklí – vše se odehrává v intencích metalu.) Hodně zajímavá je práce kytar. Kytaristi fakt zamakali a jeden nápad střídá druhej. Z jednoho songu by jiný kapely udělali songy čtyři. Všechno je ale skomponovaný s takovou lehkostí a profesionalitou, až zůstává rozum stát. Smíchej Dark Tranquillity s Amon Amarth, přisyp trochu Fall Of Serenity, špetku Soilwork (těch ale fakt jen špetku) a všechno to zrychli, zkošať, zvrstvi a domysli techničtější bicí. Už je ti to jasný? Tak takhle nějak znějí Destinity!

Ve sluchátkách je poslech opravdu zážitek. V nich teprve vnímáš preciznost kytaristů. Ač sóla fakt nerad, tady nemůžu říct ani pumpička. S lazením a synchronizací sóla s podkladem si fakt dali kluci práci. V jednu chvíli se jedna kytara jakoby od podkladu odpoutá, aby se ho tu a tam zase  znovu dotkla. A zapomeňte na tandem sólo + kilo. Tady jedna kytara hraje sólo a druhá plete pěkný prstoklaďárny a sekačky. Fakt paráda. O bicích už tu řeč byla. Oproti prasečinám na předešlých nahrávkách je bubeníkovo hra mnohem techničtější. Všechny ty breaky a parádičky, sypanice, kopákový kulomety ála Faceless se pěkně střídají a nenudí.

Co víc psát? Už bych se jen opakoval. Jestli máš rád melodickej a svižnej death metal, jdi do toho. Navíc budou brzy Destinity v Praze předskakovat Deicide (který mi naopak nic neříkají), tak si je nenech ujít. Jestli budou takový, jako na desce, budou stát za to.