Blood Red Shoes - Water

Do nedávna měla kapela White Stripes a Blood Red Shoes společný snad jen počet členů. Tyto dvě rocková dua opravdu stylově nespojovalo téměř nic a novináři je často házejí do jednoho pytle. Tomu se bubeník Steven z BRS brání zuby nehty, což je vidět hlavně v rozhovorech, kdy se téměř vždy alespoň jedna otázka týká vztahu těchto dvou kapel.

Společným jmenovatelem se stalo až EP Water (stačí se jen kouknout na obal), které vyšlo 21. Ledna, nicméně skladby si bylo možné poslechnout již v předstihu na SoundClound. Pokud si snad plánujete tento zbrusu nový kousek opatřit, tak vás musím upozornit na jistou maličkost. EP Water vychází pouze na limitovaném čeveném vinylu nebo si ho můžete stáhnout z Itunes, takže je to spíše příležitost pro fajnšmekry, i když přiznejme si to, dnes jsou tyto staré nosiče opět v kurzu.

Samotné EP je neskutečně minimalistické (aby také ne, když je to jen duo), mluvím samozřejmě o srovnání s předešlými alby. Tři našlapané skladby kde uslyšíte pouze 3 věci:

1. Opravdu hodně syrový zvuk kytary.
2. Bicí, které nejsou nijak přeplácané a dokonale plní svůj účel.
3. Zpěvy, podmalované vokály, kdy se navzájem střídá Laura a Steven

Zvuk celého Water EP je hodně syrový a elektrický a tak to má být, možná právě proto to tolik připomíná White Stripes (a trochu i Black Keys), hlavně co se týče bluesově začínajícího songu Black Distraction, který hodnotím jako nelepší počin z tohoto alba. Nicméně mozek z hlavy vám hned vyrazí skvělý začátek songu Red River. Tyto dvě skladby jsou opravdu výborně provedené rockové nářezy. Poslední Idle Hands se ve své podstatě tváří také jako drsná rocková pecka, ale později se z ní vyklube spíš pomalejší cajdáček, nebo to může být obráceně, to už je na každém posluchači.

Nejen od posledního alba In Time to Voices, ale i od všech jejich dalších desek je to hodně velká změna. Nejedná se o žádné rychle vypálené dvouminutové hity, ale ani žádné překombinované, progresivní skladby, Water zní prostě jinak, pokrokově, ale přesto minimalisticky, syrově, ale přesto výborně propracovaně.

Pro ortodoxního fanouška Blood Red Shoes, to možná bude chtít chvíli času, vrátit se zpátky a poté si desku pustit znovu, ale jinak je tento minimalisticky syrový kousek výbornou třešničkou sice bez dortu, ale ten doplňuje skvělý zbytek diskografie.