The Smashing Pumpkins - Oceania

|
Kategorie: 
The Smashing Pumpkins - Oceania

Někomu se Billyho hlas strašně líbí, někdo ho zase naopak bytostně nesnáší. Já ho například považuji za jednoho z nejlepších zpěváků všech dob. V mém osobním žebříčku se o prvenství dělí s Laynem Staley z Alice in Chains. Bohužel pro toho, kdo si jeho hlas zamiloval, tak na novém albu mi přijde o něco slabší než na předchozích deskách. Už mi to prostě jednoduše nerve uši, nicméně tahle změna se dá přežít, není to nic extra velkého jenom už tam není ta jiskra.

Dýně jdou s dobou, celá deska je podmalovaná elektronikou a ta působí až mysticky v některých částech. Nejvíc se klade důraz na Billyho zpěv, který jak už jsem říkal trošičku slabší (opravdu jen o ten nejmenší ždibíček). Kytary jsou spíše v pozadí, ale dávají o sobě vědět charakteristickým zvukem kterým hrajou pouze The Smashing Pumpkins, samozřejmě že se nezapomnělo ani na vynikající, melodická sóla.

Doprovodné vokály basačky Nicole Fiorentino jsou stejně půvabné, jako ona sama. Smyčce jsou už snad neodmyslitelnou součástí téhle kapely, ani na tomhle albu jimi nikdo nešetřil a to je moc dobře, protože v pomalých melancholických písních, tam prostě parádně sedí.

Celá deska stojí určitě za poslech, ale pokud mám konkrétně vyjmenovat nějaké vyčnívající kousky, tak to bude zcela jasně první song "Quasar", který mi něčím na desce nesedí, ale je to parádní energická pecka, která vás dostane do té správné poslouchací nálady a vzpomenete si, proč jsou SP tak úžasní. Dále pak "My Love Is Winter, Inkless" a samozřejmě ještě "The Chimera", což je hodně podivná skladba, ale zajímavá, nicméně to už posuďte sami.

Netvrdím že tohle album je nejlepší počin The Smashing Pumpkins, ale narozdíl od "Teargarden by Kaleidyscope" v sobě má o hodně víc energie a určitě se celkem významně vrylo do mé paměti. Upřímně jsem od téhle desky neočekával moc, ale v celku mě hodně příjemně překvapila.

Rozhodně vidím, že Billy se vrací zpátky ke kořenům, konkrétně k druhému počinu Siamese Dream z roku 1993, které je podobně směrované. Oceania je album kterému se toho dá vytknout jen opravdu málo, obsahuje všechno co má obsahovat: melancholii, epické momenty, romantiku, agresivní melodie, bombastickou majestátnost a hlavně Billyho charakteristickou tajemnost. Zkrátka více než výborná deska.

Hodnocení: 
85%
Žánr: 
Alternative rock
Rok vydání: 
2012
Length: 
60:02
Hudebníci: 

Billy Corgan - Kytara, zpěv
Mike Byrne - Kytara
Nicole Fiorentino - Basa, vokály
Jeff Schroeder - Bicí

Tracklist: 

1. "Quasar"
2. "Panopticon"
3. "The Celestials"
4. "Violet Rays"
5. "My Love Is Winter"
6. "One Diamond, One Heart"
7. "Pinwheels"
8. "Oceania"
9. "Pale Horse"
10. "The Chimera"
11. "Glissandra"
12. "Inkless"
13. "Wildflower"

Vydavatel: 
Martha’s Music a EMI Label Services