BLUE EFFECT - Meditace

BLUE EFFECT jsem díky svému datu narození objevil až po mnoha letech od založení této formace. Jako první se mi dostaly do rukou nahrávky z art rockového období, takže jsem po prvním poslechu "Meditace" zůstal trochu zaražen. S dalšími poslechy ale mé rozpaky ustoupily a já zjistil, že tahle skupina špatné desky nedělá. Atmosféra alba je oproti pozdějším počinům "Modrého Efektu" příjemně odlehčená. Střídají se skladby nasáklé bluesem, podaným výborně hlavně díky výkonu jednoho z našich nejlepších kytaristů, Radima Hladíka, a big beatové songy s lehce zapomatovatelnými melodiemi, kde zase skvěle zafungoval charismatický projev zpěváka Vladimíra Mišíka. Vše odsejpá ve svižném tempu a dlouhá art rocková zákoutí byste zde hledali jen stěží. Hudbě také sluší pořádná baskytara, kterou v pozdějších letech existence kapely vystřídalo nahrávání basových linek na klávesách. Po textové stránce se album také vydařilo a většina představitelů českého hlavního proudu pop music si může nechat jen zdát o podobné kvalitě textů. Vytýkat Mišíkovi anglickou výslovnost by bylo vzhledem k okolnostem doby neférové. Ale abych to zase nepřehnal s chválou, tak nutno podotknout, že se v okolním světě našlo podobných kapel mnoho. Big Beat, či hard rock byl dělán i kvalitněji a sám BLUE EFFECT našel svoji tvář až později, při přechodu na art rock. "Meditace" si poslechnu rád jako příjemnou hudbu na odlehčení, ale rozhodně od ní nečekám vysoký umělecký zážitek Je to pro mne zárodek budoucí hvězdy. P.S.: Hodnotil jsem playlist alba bez bonusů.