End This Day - Sleeping Beneath the Ashes of Creation

Stará láska nerezaví, říká se… a u mě a End This Day to platí rozhodně! Je tomu už deset let, co vyšlo tohle album, ale to nemění nic na faktu , že Sleeping Beneath The Ashes Of Creation je sakra ostrý břit, který ani čas neotupí… tak, jak o tom zpívá Jirka Zmožek. Riffy, jimiž ETD nešetřili, neztratily ani po letech nic ze své agrese a nápaditosti a jsou s to vyhrát pomyslnou soutěž v nápadech s moderními spolky hrající metalcore a jeho odnože.

Možná i díky ne příliš kvalitnímu zvuku nemáte vše podstrčené až pod nos na zlatém podnose, ale musíte hledat a mít opravdu nastražené uši. Určitě se to vyplatí. Ta spousta na první poslech neslyšitelných nápadů stojí za to! Když se totiž přenesete přes hlas a bicí, můžete se podívat na zoubek kytarám, které vám vaši „námahu“ a trpělivost stoprocentně vynahradí. Ale pěkně popořadě. Aaronův brutální hlas často koketuje s blackmetalovým štěkotem. Ten je ale zdrsněný hodně hrubým smirkovým papírem a nepostrádá agresi. Někomu může znít dost monotónně. I můj dojem byl zpočátku takový, ale jen do té doby, než jsem se do jeho barvy zamiloval. Nehledě na to, že občas vypustí Aaron opravdu hluboké umyvadlo a podtrhne jím valivý těžkotonážní riff nebo mosh, a to je pak teprve pořádná jízda! Billova hra na bicí, bohatá na činely a nejrůznější přejezdy vás také určitě nudit nebude. Tenhle pán nemá rád monotónnost a dává to patřičně najevo. Nenajdete snad linku, kterou by zahrál dvakrát stejně.

Breakdowny. Když jsem tohle slovo slyšel poprvé, říkal jsem si, co to sakra je??? Vím, že mi dnes na jeden nádech vyjmenujete stovky kapel, které mají breakdowny propracovanější a nápaditější, ale jestli si někdo zaslouží titul „učitel breakdownových přejezdů“, jsou to určitě právě End This Day. Doporučuji song Cursed be The Blessed. Z chrapláku, kterým Aaron v polovině songu přejde do moshového partu, vás bude ještě dlouho mrazit v zádech. Vše je tak nějak jiné, netuctové, nápadité, nenudící a šťavnaťější než to, na co jste v metalcoru zvyklí. Ještě jeden přívlastek bych si dovolil, aby tato definice byla úplná: Obhroublé. Ano, z desky na vás cáká neučesanost a neurvalost po litrech. Znáte to, když někdo namaluje obraz podle fotky a namaluje ho tak, že si myslíte, že je to fotka a ne obraz, je to sice úctyhodné, ale chybí tomu určitá autenticita a umělecká hodnota. End This Day jsou páni muzikanti, umí hrát, ale vše umí podat ve svém originálním a příjemně ošuntělém kabátě. Stopáž každé písně se drží běžně okolo pěti šesti minut, během kterých nasajete takové množství riffů, nápadů a bridgů, až vám z toho půjde hlava kolem. Opakuje se jen málo co. Určitě nečekejte klasiku sloka, refrén, sloka, refrén, sólo, refrén. Před poslechem desky se budete muset opravdu z hluboka nadechnout. Ale jak vám povídám, STOJÍ TO SAKRA ZA TO!!!

Cursed Be The Blessed: