FAITH NO MORE - Angel Dust

Začínají devadesátá léta a klasickému roku pomalu začíná zvonit hrana. Hudební scénu začínají zaplavovat alternativní kapely a grunge je všude, zkrátka začíná nová hudební éra. Okázalé osmdesátky jsou na odchodu. Z mimo mainstreamových vod vychází na povrch to, co tam zrálo už několik let. Faith No More patří k čerstvým závanům tohoto nového věku. Angel Dust je čtvrté studiové album a pokud předchozí Real Thing nastínilo obrysy pravého obličeje kapely, tak právě Angel Dust jim dodal tu pravou ostrost a dotáhl je tak k dokonalosti. Mimo to, že je album často označováno za výpověď jedné generace, tak je to hlavně dokonalá koláž slučující dohromady mnoho z toho, co jsme zatím v hudbě slyšeli. Riffovací mašina Jima Martina dává muzice pravý rockový základ, který nezřídka kdy přechází do metalových poloh. Mimo právě tyto tvrdé místa se Faith No More nebojí zavítat prakticky do jakéhokoliv žánru. Místy začíná vokalista Mike Patton rýmovat, pardon rapovat, nebo jak tomu chcete říkat a kapela tak pokládá jeden ze základních kamenů nu-metalu. V přístích okamžicích se kapela dotkne trochu popu nebo až jazzu, ale posluchači připadne vše nenásilné a přirozené. Přirozené stejně jako hlasový projev Mika Patton, který zvládá vše přes hrubé řvané vokály až po gentelmansky hluboký uhlazený zpěv zcela s grácií, a tak že mu budete věřit skoro každé slovo. Abych nezapomněl na podstatnou část obrazu celé desky, tak rytmické duo basa, bicí zavádí celý projev kapely až do funky oblastí, které u Faith patří k těm nejpodstatnějším. Někdy si skupina dovolí předvést zajímavé vtípky, jako například hláskování prováděné sborem v songu Be Aggressive. Samozřejmě hudba pořád zůstává pořádně řízným rock/metalem. Ptáte se jak je možné, že celá tato skládanka drží pohromadě? Dle mého za to vděčíme hlavně přívalu energie, která je na nás chrlena na každém kousku desky. Snad tato energie vznikla právě díky setkání pěti odlišných osobností v kapele a také snad díky bláznoství Pattona. Na Angel Dust se kapela nebála experimentů, ale zároveň si dokázala uchovat svoji vlasní, rozpoznatelnou tvář. Faith No More mě neoslovili na první poslech, ani na druhý a potřeboval jsem trochu větší nadhled, abych se překlenul přes jejich výlety, respektive výlety jejich vokalisty do oblasti rapu, ale nyní už vůbec nelituji, že jsem to dokázal. Angel Dust inspiroval mnoho dalších příchozích kapel na pole alternativní hudby. A i když u mnohých z nich se stávalo, že forma vítězila nad obsahem, tak případ Faith No More to rozhodně nebyl. Nápaditost a zároveň chuť vybočit ze zaběhlých kolejí dělají z tohoto díla výjmečné album.