MASTERPLAN - Masterplan

Některé desky mě zaujmou hned napoprvé, ale postupem času se intenzivnějším poslechem opotřebují. Další skupiny mě naopak osloví až po několikatém přehrání. Pak jsou tady ale ty výjimečné, které vás chytnou a už nepustí. Ty ke kterým se později vracím častěji než k ostatním. A mezi ně se nyní zařadila prvotina Masterplanu. Již delší dobu jsem měl tuto kapelu v povědomí, ale až teď jsem se k ní dostal a předčila většinu mých očekávání. Upřímně řečeno jsem čekal spíše typický příklad současného pojetí power metalu. A to sice buď záplavu bezvýznamné melodie, popřípadě poctivě odvedenou řemeslnou práci bez výraznějších nápadů. Ale ono to tak nakonec vůbec není. Právě naopak skupině inspirace rozhodně nechyběla. Silné melodie, na kterých skladby stojí, jsou prakticky ve všech stopách na Masterplan. Samotné ústřední motivy skladeb by ovšem bez dobře udělané aranže těžko uspěly a právě zde se členové kapely projevili jako zkušení muzikanti, jimiž rozhodně jsou. Kytarové riffy zní v plné kráse i při rychlejším tempu bubeníka, který ovšem nemá rozhodně nutkání za každou cenit honit dvojšlapku na plno. Klávesy skvěle dokreslují atmosféru písní a jejich zasazení do celkového hudebního obrazu je dokonalé a nenásilné. A taky nutno zmínit jeden z hlavních atributů této hudby a to skvělý zpěv Jorna Landeho. Jorn vychází spíše z rockového frázování a feelingu a převedení do metalových poloh mu vyšlo při nejmenším výborně. Jak jsem zmínil hudebníci jsou zkušení a to se v hudbě silně promítá. Sice zde byla sázka na jisté power metalové hodnoty, jenž by měly u posluchačů zabrat. Refrény, riffy, sóla, zpěv vše bylo odvozeno z poctivých rockových/metalových základů, ale pořád je tu cítit vlastní přínos muzikantů. Dalším chválihodným faktem je, že i přes bombastičnost a chytlavost neztrácí hudba správný říz. Když to tedy shrnu vše dohromady máme zde kvalitní instrumentální a vokální výkony, dobré nápady, atmosféru písní. Snad by se zdálo, že vše směřuje k dokonalosti. Ostatně nebyla potlačena ani vlastní invence v koláži ověřených metalových prvků. Snad jediná věc, co tomuto albu chybí je přívlastek zlomové, či převratné, ale ten postrádá 90% hudby, tak proč si desku neužít i tak. Svůj účel plní skvěle.