Personal Signet

Hudba, kterou hraje mohelnická kapela Personal Signet, je progresivní, experimentální, navýsost expresívní a na české poměry i vcelku inovativní. Přes toto všechno o ní ale mohu říci, že je velmi dobře uchopitelná i pro člověka, který ve vodách progresivní hudby své útočiště příliš často nehledá.
Už od prvních tónů titulní skladby Wires z jejich posledního stejnojmenného EP mi zkrátka bylo jasné, že mám tu čest s jednou z nejzajímavějších současných tuzemských formací.

Tolik na úvod. Nyní se můžete ponořit do rozhovoru s kytaristou Lerrym, který vstřícně a s vtipem odpovídal na mé otázky.

Minulý rok jste vydali EP s názvem Wires, které je velmi zdařilým následovníkem vašeho prvního alba Badtime Stories z roku 2008. Jste s výslednou podobou EP spokojeni? Je něco, co byste na něm změnili?
No ano i ne. :o)) Je to totiž stejné s jakoukoli nahrávkou, albem či EPčkem. Ano, spokojeni jsme, i když by se samozřejmě dalo a dá vždycky něco udělat lépe. :o)

Ve vaší biografii jsem se dočetla, že jste měli v plánu vydat Wires i jako plnohodnotné album. Proč z toho nakonec sešlo?
Neřekl bych, že z toho sešlo!!! :o) Část materiálu se vydala jako EP a postupně doděláváme další a další skladby. To znamená, že nové CD se může jmenovat klidně “Wires”. Faktem ale je, že máme celkem dostatek nového materiálu na další CD, a je tedy možné, že EP zůstane EPčkem a my vydáme nové album s novými songy. To je ale otázka budoucnosti a zatím nikdo z nás neví, jak to nakonec dopadne. Čili nechme se překvapit. :o)) 

Na české scéně působíte do roku 2003, takže letos zřejmě slavíte „kulatiny“. Nezbývá mi než vám pogratulovat. Je to velmi pěkné jubileum, kterého se ne každá kapela dočká.
Samozřejmě moc děkujeme za gratulaci, ale osobně bych neřekl , že je to tak dlouho! Celkem to letí, a jelikož jsme některé roky neměli úplně ideální – co se týče fungování kapely, tak bych to odhadoval spíše tak na polovinu. :o)) Ale fakta jsou fakta – takže asi by to chtělo nějakou oslavu, co??? Zamyslíme se nad tím a něco podniknem. :o)

Za těch deset let se česká hudební scéna velmi změnila, což sami jistě víte nejlépe. Kdybyste měli porovnat zájem širšího publika o progresivní metal v tomto časovém horizontu, který rok by to „vyhrál“?
Tak to je hodně těžká otázka a opravdu se to těžko nějak porovnává. Bohužel rok ti opravdu neřeknu. Spíše obecně si myslím, že zájem o muziku tohoto typu, alespoň u nás, není nijak velký a možná i upadá a stále tu převládá zájem o mnohem jednodušší a někdy i bohužel hodně primitivnější styly nebo dokonce i kapely či samotné interprety.
Je jasné, že hodně velký vliv na toto má právě internet a de facto technologie samotná, která dovolí, aby dnes byl rádoby umělcem či muzikantem de facko každý. :o(  A navíc český posluchač není moc fajnšmekr, ale spíše tuctový spotřebitel!! I když samozřejmě rádi zjišťujeme, že jsou i výjimky! Přitom právě posluchač má de facto hlavní slovo o tom, co se tu bude hrát a dělat za muziku – jelikož jak média s radostí říkávají, když to lidé chtějí, tak proč jim to nedat, že!!
Ale tady bych rád upozornil všechny posluchače na to, ať si vážně rozmyslí to, co si opravdu přejí a chtějí slyšet v rádiích a vůbec kolem sebe – mohlo by se nám to do budoucna vymstít třeba v hudební negramotnosti!!

Personal Signet live, foto © Pavel Zubek 2011

Když už se zmiňuješ o hudební gramotnosti, potažmo negramotnosti, máte za sebou nějaké hudební vzdělání?
Dobrá otázka :o)  - Peter má konzervatoř a Mumlay chodil do základní umělecké školy a zbytek jsme více méně samouci. I když já jsem jezdil asi 10 let na hudební  rockové kurzy, kde jsem brali i teorii. Takže obecně můžeme, myslím, říci, že to s námi není tak zlé, co se gramotnosti týče. :o)

Máte u nás nějaké oblíbence; oblíbené interprety a kapely, které sami nějakým způsobem podporujete?
No spíše máme spřízněné kapely a interprety, ale nemyslím si, že bychom je zrovna my nějakým zvláštním způsobem podporovali. Je to spíše taková hudební stylová nebo i jen lidská symbióza. Prostě jsme rádi, že tu jsou, a že máme na tomto poli spřízněné duše. :o)) Jmenovat je samozřejmě nebudu s tím, že bych nerad na někoho zapomněl, a to by nebylo fér.

Co je pro vás největším zdrojem inspirace? Čerpáte výhradně z tvorby podobně zaměřených kapel?
:o) Největším zdrojem inspirace je udělat něco jinak nebo tak dobře, že máš z toho ten správný uspokojivý pocit, že se ti to povedlo!! A rozhodně to není jen z tvorby podobně zaměřených kapel , i když musím říci, že většinou tyto kapely nám tu cestu ukáží. Ale v kapele jsme čtyři muzikanti a každý je jiný a poslouchá jinou muziku a jiné kapely. Takže nakonec výsledek toto všeho jsou naše skladby, pod kterými jsme podepsáni jako celá kapela. A nejvíce nás pak těší, když jsme s tím nakonec všichni spokojeni.    

Na svých stránkách také uvádíte, že jste art metalový projekt. Vnímáte tedy svou hudbu hlavně jako spojení art rocku a metalu?
Ano, dalo by se to tak říci. I když čas ukáže, kterým směrem se vydáme, a jak to nakonec bude znít.

Považujete sami sebe za žánrový unikát, nebo víte ještě o jiné kapele, která hraje podobnou muziku jako vy?
No rozhodně unikát jsme, i když tedy né žánrový. :o))  Samozřejmě, že kapel s podobnou muzikou je hodně, nemá smysl si tady něco nalhávat. Ale každá kapela to dělá po svém a my samozřejmě taktéž, což znamená, že v tomto ohledu unikát rozhodně jsme! :o)

Personal Signet v klubu Ježek, Jihlava 2013

Jak u vás vlastně probíhá zkoušení a skládání? Je třeba zmínit, že váš bubeník Pavel Stejskal žije ve Švýcarsku.
Jo, jo, zkoušky, to je asi největší kámen úrazu, i když všechna čest a poklona Pavlovi za to, že to dává a je ochoten dojíždět. Jinak bychom vlastně ani nefungovali. Samozřejmě jsme tím částečně limitováni, ale zase na druhou stranu máme jiné výhody. V praxi to znamená, že zkoušky máme tak 1x za měsíc a skládání probíhá doma u PC a přes net si posíláme jednotlivé části skladeb, které se pak připomínkují a poupravují. Když je udělaná kostra skladby, pak přicházejí na řadu zkoušky, kde se to takzvaně usazuje a vyhrává. No a pak koncerty – ty většinou prověří skladbu nejvíce, jak z pohledu našeho, tak i ze strany fans. :o)  

Nemyslíte si, že by vás mohla kariérně posunout dál změna na postu bubeníka? Nějak se mi nechce věřit, že tento systém opravdu funguje. Musí to neskutečně omezovat obě strany.
Sice je to určitá komplikace, ale za tu dobu co všichni děláme muziku, víme, že kapela je hlavně o lidech!! Je to de facto taková rodina, a tudíž v žádném případě nemáme v úmyslu měnit post bubeníka, jelikož si všichni jako lidé báječně rozumíme a sedíme si. Jiná věc by byla, kdyby Pavel z nějakých důvodů musel kapelu sám opustit. To bychom pak museli řešit jinak – ale při výběru nového člena bychom opět dávali velký důraz i na člověka samotného – tedy na to, jak by mezi nás zapadl.  

Za celou dobu své existence jste odehráli velké množství jak klubových koncertů, tak i festivalových setů, a měli jste možnosti si zahrát mj. i na festivalu Masters of Rock. Na které své vystoupení nejraději vzpomínáte?
Za sebe můžu říci, že většinou nejvíce vzpomínám na to poslední vystoupení, jelikož stále doznívají emoce a atmosféra. Ale je fakt, že nejlepší koncerty jsme zažili v Mumlayově domovině, a to ve Svitavách. Tam je to vždycky absolutně výjimečné a fantastické. Nicméně festivaly typu Masters of Rock mají určitě svoji nezaměnitelnou atmosféru hlavně tím počtem návštěvníků, a tedy i potenciálními fans. Ruku na srdce - kdo by nechtěl hrát před takovými davy lidí, že??? :o)    

A ve Švýcarsku už jste někdy hráli? Předpokládám, že už tam díky Pavlu Stejskalovi máte nějaké kontakty, alespoň co se klubové scény týče...
Možná se budeš divit, ale zatím jsem tam nehráli a kontaktů tam taky moc nemáme. Pavel to samozřejmě mapuje a do budoucna by se někde zahrát dalo, ale konkrétně třeba v Zurichu, kde Pavel bydlí, prý o žádném rockovém klubu neví. :o( Tak uvidíme časem, ale pokud bude nějaká příležitost k hraní, jistě ji využijeme!!

A jedna klasická otázka na závěr... Kde vás můžeme v blízké době vidět a slyšet?
Slyšet nás můžete na našich albech Badtime Stories a Wires a dokonce i vidět na našich stránkách www.personalsignet.com , ale hlavně tu fantastickou elektrizující a progresivně laděnou atmosféru můžete zažít pouze a jen na našich koncertech. :o)))
Tak se na Vás těšíme:   16.10.2013 v Rock Café  společně s Self-Defence
a hlavně druhý den na:  17.10.2013 v RC Nová Chmelnice s LEPROUS (Nor) (vstupenky v síti Ticketpro)