Enter Shikari - A Flash Flood of Colour

Druhé album z roku 2009 Common Dreads bylo pro kapelu trochu výzvou, protože debut Take To The Skies katapultoval Enter Shikari do úplně jiných končin. Kombinace trance a elektroniky s hardcorem byla na hudební scéně něčím zcela novým. Už nemohli tento projekt brát pouze jako legraci a zábavu. A Flash Flood of Colour alespoň pro mě znamená docela zasádní a ještě větší posun k lepšímu. Deska se opět nahrávala pod taktovkou Ambush Reality a myslím, že kluci asi neměli žádný problém s prosazením svého názoru.

Již před vydáním desky (nepočítám, že neoficiální verze se objevila na internetu už několik dní předem) jsme měli možnost slyšet singly, které vypustili Enter Shikari do světa během uplynulého roku. Proto se na první pohled může zdát, že deska obsahuje už něco, co dávno známe. Asi snad největší angažovanost měly písně "Destabilise" a "Quelle Suprise", které se shodou okolností dostaly pouze do bonusové edice alba. Když se zaměříme na texty, mají velmi zajímavý obsah. Většina z nich se točí okolo přírody a mají i hlubší filosofický nádech. Po krátkém intru "System" přichází zpráva o rozpadu a zničení světa. To má na svědomí (pro mě asi nejlepší track) "Meltdown". Dále se hovoří o globálním oteplování ("Arguing With Termometers"), či o velké síle přírody ("Hello Tyrannosaurus, Meet Tyrannicide"). Jsou tu ale i pozitivnější zprávy o novém začátku v "Gandhi, Mate Gandhi". Největším překvapením, kromě naládovaných samplů a skvělých "electro-breakdownů, je pro mě Rouův hlas. Ve "Stalemate" mi konečně došlo, že ten kluk umí zpívat. Do té doby jsem ani netušil, že má takový rozsah a při prvním poslechu mi spadla pusa na zem. Nesmím ani zapomenout, že se jako jeden z mála v textech zabývá docela aktuální problematikou, která mi přijde o dost záživnější, než staré otřepané klišé "já ji chci, ona mě ne".

„So this an exciting time, to be alive, our generation's gotta fight, to survive, it's in your hands now, there's no time, our future..“ (System...)

Co se týče smyček, tak jsou podobně násilné a "na měsíc vystřelující", jako tomu bylo u "Zzzonked". Písničky s ostrými kytarami a samply tvoří krásný kontrast k těm více melodičtějším, pomalejším s pianem ("Constellation"). Skoro to zní, jako kdyby patřila do nějaké britské popové kapely. Tím ale nemám na mysli, že by nebyla kvalitní. Na tomhle albu si každý fanoušek Enter Shikari přijde na své. Pokud se chce vyblbnout, nechat si ustřelit hlavu, v klidu popřemýšlet, pokochat se lyrickými texty. Vše tu má na stříbrném podnose. Kdo si koupí tu rozšířenou verzi, má možnost slyšet i dva remixy singlu "Sssnakepit". Nezní vůbec špatně a dát je na desku mi přijde jako velmi dobrý nápad.

Od tohoto alba jsem opravdu čekal hodně (a myslím, že jsem nebyl jediný). Musím říct, že mě nejenže nezklamalo, ale doslova nadchlo. Každou písničku poznáte hned po několika vteřinách. Není to tedy jen směska smyček, samplů, ostrých riffů a precizních bicí. Přesto to pořád působí kompaktním dojmem. Jednotlivé tracky jsou velmi pečlivě a s rozumem seskládány ve velmi impozantní dílo. Samotného mě zajímá, jak si kluci povedou dál.

Pokud jste nezaregistrovali, tak jsme byli nedávno poctěni pohledem na nejnovější videoklip. Váže se k písničce "Arguing With Termometers" a můžete zde vidět Roba jako rosničku a Roua, který moderuje hlavní zpravodajskou relaci.